Představujeme pracovní skupinu Půdní biologie
Pracovní skupina Půdní biologie, která je součástí Katedry biologie ekosystémů PřF JU v Českých Budějovicích, se zabývá studiem procesů zodpovědných za koloběh živin, za tvorbu a přeměny organické hmoty v půdě, a také poznáním půdních mikrobiálních společenstev, které za těmito procesy stojí. Věnujeme se zejména půdám přirozených a polopřirozených ekosystémů, od lesů přes mokřady a rašeliniště, travní porosty, až po tundru. Pomocí laboratorních i terénních experimentů a dlouhodobého monitoringu studujeme přímé i nepřímé dopady lidské činnosti na fungování a kvalitu půdy. Jsme schopni vyhodnotit důsledky těchto činností pro kvalitu vod, uvolňování skleníkových plynů do atmosféry a primární produkci ekosystémů.
Dlouhodobě sledujeme například změny v půdách horských lesů v reakci na zvýšený vstup dusíku a na kůrovcové a větrné kalamity. Měříme, jak rychle se rozkládá organická hmota vstupující do půdy, kolik živin se z ní během dekompozice uvolní a vyplaví do povrchových vod, a jak se mění mikrobiální společenstva v půdách po odumření lesa a při jeho postupné obnově. Dále se zabýváme studiem regenerace dlouhodobě odvodněných rašelinišť po revitalizačních zásazích, které se začínají ve velké míře provádět na území NP Šumava. Zde nás především zajímá, zda a jak rychle dochází k obnově původních funkcí rašeliniště, tedy, kdy se začne tvořit nová rašelina schopná zadržet velké množství uhlíku a vody a hledáme vhodné ukazatele (indikátory) těchto změn. Zkoumali jsme i arktické a severské půdy, zejména nás zajímalo, kolik je v nich uloženo uhlíku a jak by mohly reagovat na oteplování. Půda je v těsném spojení s rostlinami a tyto dvě složky ekosystému se navzájem ovlivňují. Proto část našeho výzkumu cílíme i na detailnější pochopení vztahu rostlina-půda. Sledujeme například množství a kvalitu látek, které různé rostliny uvolňují do půdy v rozličných podmínkách a jak tím ovlivňují funkci a složení půdního mikrobního společenstva.
Celé naše snažení je zaměřené na poznání a zdokumentování rozhodujícího významu „zdravé půdy“ pro fungování suchozemských ekosystémů a na pochopení, jak se mohou systémy proměňovat vlivem již probíhajících i nadcházejících změn klimatu a prostředí.
Nabídka SOČ práce:
Kontakt: Pracovní skupina půdní biologie, Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 1760, 370 05 České Budějovice, tel: +420389032 359, https://kbe.prf.jcu.cz/cs/puda
Vybrané publikace:
Čapek P, Manzoni S, Kaštovská E, Wild B, Diáková K, Bárta J, Schnecker J, Biasi C, Martikainen PJ, Alves RJE, Guggenberger G, Gentsch N, Hugelius G, Palmtag J, Mikutta R, Shibistova O, Urich T, Schleper C, Richer A, Šantrůčková H (2018). A plant–microbe interaction framework explaining nutrient effects on primary production. Nature Ecology & Evolution 2: 1588–1596
Šantrůčková H, Kotas P, Bárta J, Urich T, Čapek P, Palmtang J, Alves RJE, Biasi C, Diáková K, Gentsch N, Gittel A, Guggenberger G, Hugelius G, Lashchinsky N, Martikainen PJ, Mikutta R, Schleper C, Schnecker J, Schwab C, Shibistova O, Wild B, Richter A (2018): Significance of dark CO2 fixation in arctic soils. Soil Biology and Biochemistry 119: 11-21
Urbanová Z, Straková P, Kaštovská E (2018): Response of peat biogeochemistry and soil organic matter quality to rewetting in bogs and spruce swamp forests. European Journal of Soil Biology 85: 12-22
Tahovská K, Čapek P, Šantrůčková H, Kopáček J (2018): In situ phosphorus dynamics in soil: long-term ion-exchange resin study. Biogeochemistry 139: 307-320
Choma M, Rappe-George MO, Bárta J, Čapek P, Kaštovská E, Gardenas AI, Šantrůčková H (2017): Recovery of the ectomycorrhizal community after termination of long-term nitrogen fertilisation of a boreal Norway spruce forest. Fungal Ecology 29: 116-122
Kotas P, Šantrůčková H, Elster J, Kaštovská E (2018): Soil microbial biomass, activity and community composition along altitudinal gradients in the High Arctic (Billefjorden, Svalbard). Biogeosciences 15:1879-1894
Kaňa J, Tahovská K, Kopáček J (2013): Response of soil chemistry to forest dieback after bark beetle infestation. Biogeochemistry 113: 369-383
