Rezistence, alfa-gal a boj proti infekčním nemocem
I v dnešní době trpí podstatná část lidstva infekčními chorobami. Jak v rozvinutých, tak v méně rozvinutých zemích, jsou podstatnou příčinou úmrtí malárie a tuberkulóza. Podle údajů Světové zdravotnické organizace WHO byla v roce 2015 u 10,4 milionu lidí rozvinutá tuberkulóza a 1,8 milionu lidí na tuto nemoc zemřelo. Pokud jde o malárii, mezi lety 2000 a 2015 sice došlo k poklesu počtu případů, i tak ale v roce 2015 podle Světové zdravotnické organizace touto nemocí trpělo 212 milionů lidí a asi 430 tisíc lidí na malárii zemřelo.
Jak v případě tuberkulózy, tak i malárie, bohužel dochází k mohutnému rozvoji rezistencí vůči používaným léčivům. Po celém světě se objevuje stále více multirezistentních kmenů původce tuberkulózy, bakterie Mycobacterium tuberculosis. V subsaharské Africe představuje zásadní problém v boji s malárií stále častější výskyt původců malárie, zimniček z kmene výtrusovců, kteří jsou rezistentní vůči klíčovým antimalarikům, jako je chlorochin nebo artemisinin. Rozvoj rezistencí u původců obou onemocnění přitom podporuje zejména nadbytečné a nevhodné užívání léků.
Alejandro Cabezas-Cruz z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR, a z francouzského výzkumného centra Institut National de la Recherche Agronomique, se svým kolegou navrhuje, že by v boji proti malárii s tuberkulózou a zejména proti rozvoji rezistentních kmenů původců těchto onemocnění, mohla být prospěšná imunitní odpověď na sacharid alfa-gal. Lidé s krevními skupinami A a O, u nichž se teoreticky může vyvinout silná imunitní odpověď na alfa-gal, totiž mohou být imunizováni probiotickými vakcínami bakteriálního původu, které u nich ještě zvýší hladiny anti-alfa-gal protilátek.
Tento typ imunitní odpovědi přitom může chránit svého nositele proti malárii i tuberkulóze. Pokud by takový mechanismus fungoval, tak by mohl přispět k omezení užívání léků proti malárii a proti tuberkulóze, což by zase zpomalilo rozvoj rezistencí proti těmto léčivům. Probiotické vakcíny by mohly být levné, takže by se uplatnily i v těch nejchudších oblastech světa.
Kontakt: MVDr. Alejandro Cabezas-Cruz (alejandrocabezascruz at yahoo.es)
