Jak probíhá první rozlišení buněk během zárodečného vývoje myši?
Existence savce začíná oplozením. Když dojde ke splynutí vajíčka a vítězné spermie, která jako první dorazila k cíli, tak vznikne první buňka nového organismu, zvaná zygota. A zygota se začne vyvíjet, dělit a vytvářet zárodek, který se po nějakém časem uhnízdí v děloze. Tam vývoj zárodku pokračuje, a pokud se nestane něco neočekávaného, tak vše skončí porodem. Během zárodečného vývoje se může vyskytnout celá řada problémů, které posléze významně ovlivní život budoucího jedince. Proto je velmi žádoucí detailně poznat a pochopit vývoj zárodku i v těch nejranějších fázích. Takové věci není vždy možné studovat na lidech, proto se výzkum často zaměřuje na jiné savce, jako jsou například myši.
Alexander Bruce a Al Mihajlović z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nedávno shrnuli dosavadní poznatky, které týkají nejranějšího vývoje zárodku myši, mezi oplozením a uhnízděním zárodku v děloze. Zygota myši, velmi podobně jako lidská zygota, se nejprve několikrát dělí a vytvoří shluk buněk zvaných blastomery. Když se zárodek blíží k děloze, tak přechází do stádia blastocysty. V blastocystě dojde k prvnímu rozlišení buněk, jehož výsledkem jsou dvě skupiny buněk – vnější masa buněk, takzvaný trofoblast a vnitřní masa buněk, čili embryoblast.
Buňky trofoblastu zajišťují uhnízdění plodu a také jeho výživu. Časem se z nich vyvine podstatná část placenty zárodku. Z buněk embryoblastu se postupně vyvine vlastní zárodek. Bruce s Mihajlovićem popisují současný stav poznání mechanismů, které jsou zodpovědné za rozlišení buněk blastocysty na buňky trofoblastu a embryoblastu. Hodnotí dva hlavní modely pro toto rozlišení buněk, podle nichž záleží buď na relativní pozici buněk uvnitř embrya anebo na děděných faktorech, které určují polaritu buněk. V poslední době množí důkazy pro to, že vlastně nejde o dva protikladné modely, ale že se navzájem doplňují.
Kontakt: Alexander W. Bruce Ph.D. (awbruce at prf.jcu.cz)
