Způsob života podmiňuje genetickou strukturu lidských populací v africkém Sahelu
V severní Africe se mezi Saharskou pouští a rovníkovým deštným pralesem táhne pás suchých lesostepí a savan, nazývaný Sahel. V minulosti býval Sahel vlhčí, posledních několik tisíc let však postupně vysychá. Dnes zde prší jen zřídka, převážně v letních měsících. Lidé, kteří v Sahelu žijí, musí neustále čelit suchu, které občas dosahuje katastrofálních proporcí. Obyvatelé Sahelu využívají dva základní způsoby obživy – kočovné pastevectví a usedlé farmaření. Tyto obyvatelé náležejí ke třem různým jazykovým rodinám – nigerokonžské, nilosaharské a afroasijské. Dosud není jasné, odkud se lidské populace obývající Sahel vzaly a jaké jsou jejich genetické vztahy.
Pavel Duda z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stal součástí týmu, který sestavil rozsáhlý soubor genetických dat, zahrnující sekvence mitochondriální DNA a z „mužského“ pohlavního chromozomu Y. Celkem zpracovali 1 714 vzorků DNA od 39 lidských populací, žijících v západní, centrální a východní části Sahelu. Tyto populace zahrnují jak pastevce, tak farmáře, a také všechny tři zmíněné jazykové rodiny. Badatelé analyzovali genetickou strukturu sahelských populací, a také to, jak jejich genetické vztahy ovlivňuje geografie, jazyková příbuznost a způsob obživy.
Analýza těchto dat odhalila, že genetické vztahy mezi populacemi jsou podmíněny spíše způsobem obživy (usedlostí nebo kočováním), než jazyky, jimiž se zdejší lidé dorozumívají. Jazyková příbuznost hraje větší roli u pasteveckých populací, než u těch, které se živí farmařením. U farmářů je genetická příbuznost dána spíše geografickou izolací. Autoři studie rovněž osvětlují původ arabských kmenů, žijících v oblasti Sahelu. Tito lidé, nazývaní Baggarové, sdílejí genetické znaky s Fulby, kočovnými pastevci Sahelu, hovořící nepříbuznými jazyky, náležejícími k nigerokonžské rodině. Studie ukazuje, že arabsky (tj. afroasijsky) hovořící pastevci Bagarové se přizpůsobili životu v Sahelu v nedávné době, prostřednictvím kontaktů s místními populacemi.
Kontakt: Mgr. Pavel Duda (dudapa01 at gmail.com)
