Vzácné organismy ve společenstvech vytvářejí ghetta, v nichž společně přežívají
V prostředí obvykle mezi organismy panují velmi konkurenční vztahy. V takovém případě by konkurenčně silné druhy mohly vytlačit druhy vzácné, které tak konkurenčně úspěšné nejsou. Přesto ale v ekologických společenstvech žije řada druhů, které jsou vzácné a s konkurencí na tom nejsou nijak zvláště dobře. Jak je to možné?
Touto otázkou se zabýval početný mezinárodní tým odborníků, jehož součástí byla i Nagore G. Medina z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a španělské Universidad Autónoma de Madrid. Během výzkumu analyzovali více než tři stovky společenstev z celého světa, včetně společenstev mechů, rostlin, hmyzu a korálů. Využili přitom mechanismy z matematické teorie sítí a také počítačové simulace, s jejichž pomocí odkrývali vztahy mezi druhy ve společenstvu.
Z jejich výsledků vyplynulo, že vzácné druhy se ve společenstvech chovají jako některé etnické či náboženské menšiny v lidských městech. Žijí totiž často společně, na stejných místech ve společenstvech, jako by to byla „ghetta“ vzácných druhů. Něco takového je pro odborníky velkým překvapením. Zdá se, že díky tomuto uspořádání do ghett vzácné druhy unikají z dosahu konkurenčně zdatných druhů. V ghettech pak mohou navzájem spolupracovat anebo se prostě silným konkurentům vyhýbají tím, že žijí na mírně odlišných místech. Autoři studie jsou přesvědčeni, že by jejich výzkum mohl přispět k vyřešení letité záhady ekologie. Až doposud totiž stále tápeme, jak je možné, že se v prostředí se silnou konkurencí dlouhodobě udržují i vzácné a očividně konkurenčně slabé druhy. Právě tyto druhy se přitom podílejí na udržování vysoké biodiverzity.
Kontakt: Nagore G. Medina, Ph.D. (nagore.garcia at uam.es)
