Výzkum málo známých společenstev nočních motýlů v Gabonu pomocí DNA barcodingu
Tropická příroda hostí daleko největší druhové bohatství na této planetě. Zároveň na mnoha místech čelí různým problémům, které tuto unikátní biodiverzitu ohrožují. Paradoxně je ale tropická biodiverzita známá mnohem méně, nežli diverzita déle a intenzivněji zkoumaných oblastí mírného pásu a subtropů. Pokud jde o poznání tropické přírody, odborníci se dříve věnovali především průzkumu taxonomických skupin s velkými a nápadnými organismy, jako jsou kvetoucí rostliny a obratlovci. Skupiny s menšími organismy, jako je například hmyz, mají přitom v tropech často ještě daleko vyšší druhovou bohatost. V tomto směru jsou ve výzkumu biodiverzity tropických oblastí ještě značné mezery.
Sylvain Delabye z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci použili techniku DNA barcodingu ke studiu společenstev nočních motýlů ve dvou různých tropických ekosystémech západoafrického Gabonu. DNA barcoding spočívá v identifikaci jednotlivých druhů na základně standardizovaných krátkých úseků sekvence DNA. Podle dřívějších studií je právě DNA barcoding velmi užitečným nástrojem pro studium druhové diverzity motýlů v oblastech, kde je jejich biodiverzita velmi vysoká a řada druhů ještě ani není vědecky popsaná. Jeden ze studovaných ekosystémů představovala lokalita Lopé 2 v Národním paku Lopé, kterou tvoří mozaika druhotných lesů a křovité savany, druhým zvoleným ekosystémem byl vzrostlý tropický deštný les v okolí výzkumné stanice Ipassa, která se nachází v Národním parku Ivindo. Badatelé používali k chytání nočních motýlů světelné pasti, takže terénní část výzkumu probíhala obvykle v noci.
Výzkum odhalil v obou ekosystémech až výjimečně vysokou biodiverzitu nočních motýlů. Soupis druhů nočních motýlů navíc jistě nebude kompletní, protože 59 procent zaznamenaných druhů bylo odchyceno v jediném exempláři. Vědci celkem získali zhruba 3500 motýlů, kteří podle výsledků DNA barcodingu náležejí k 1835 druhům z celkem 23 taxonomických čeledí. Tento počet druhů ze dvou lokalit přitom přesahuje celkový počet druhů nočních motýlů, kteří jsou doposud udáváni z celého Gabonu. To ukazuje na značné nedostatky v poznání biodiverzity hmyzu v těchto ekosystémech. Společenstva motýlů se výrazně lišila oběma lokalitami. Zároveň se také potvrdilo, že nejen tropické deštné lesy, ale i africké savany hostí velmi vysokou diverzitu organismů.
Delabye, S., Rougerie, R., Bayendi, S., Andeime-Eyene, M., Zakharov, E. V., deWaard, J. R., Hebert, P. D. N., Kamgang, R., Le Gall, P., Lopez-Vaamonde, C., Mavoungou, J. F., Moussavou, G., Moulin, N., Oslisly, R., Rahola, N., Sebag, D., Decaens, T. 2019. Characterization and comparison of poorly known moth communities through DNA barcoding in two Afrotropical environments in Gabon. Genome 62: 96-107.
Kontakt: MSc. Sylvain Delabye (sylvain.delabye at gmail.com
