V oceánu jsou nejhojnější bičivky ze skupiny Neobodonida
Bičivky, čili skupina Kinetoplastida, jsou prvoci s bičíky z velké skupiny Euglenozoa. Najdou se mezi nimi obávaní paraziti i volně žijící druhy, které se živí bakteriemi nebo třeba organickými zbytky. Odborný název bičivek, tj. Kinetoplastida je odvozený od pozoruhodné organely kinetoplastu, která vzniká z části mitochondrie a obsahuje kusy DNA uspořádané do kroužků. Evolučně odvozené typy bičivek představují striktně paraziticky žijící prvoky, jako jsou trypanozomy nebo ničivky. To bývají původci významných onemocnění lidí i hospodářských zvířat, takže jsou v řadě případů velmi dobře prozkoumaní. Pro vědu méně známé jsou evolučně původnější typy bičivek, které obvykle žijí volně, ve vodním prostředí nebo v půdě. V přírodě bývají tito prvoci všudypřítomní, takže mají ekologický význam.
Aleš Horák z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR a jeho spolupracovníci uskutečnili první celosvětový průzkum výskytu bičivek v oceánu. Použili k tomu analýzy ribozomální DNA bičivek ze vzorků pocházejících z celkem 124 lokalit v oceánu na trase expedice Tara Oceans. Podle výsledků těchto analýz jsou volně žijící bičivky v oceánů všudypřítomné, ale jejich početnost a diverzita je na jednotlivých místech oceánů nízká až střední.
Badatelé sice ve vzorcích vystopovali zástupce všech hlavních skupin bičivek, ale zároveň mezi nimi naprosto převažovaly bičivky ze skupiny Neobodonida. Jejich sekvence představovaly 98 procent všech získaných sekvencí DNA. Z těchto bičivek jsou v oceánu nejpočetnější zástupci rodů Neobodo s 59 procenty ze všech sekvencí ze vzorků a Rhynchomonas s 18 procenty všech sekvencí. Mořské bičivky mají obvykle malé buňky o velikosti 0,8 až 5 mikrometrů a bývají početnější ve střední části masy vod oceánu, v hloubkách mezi 200 metry a 1 kilometrem pod hladinou moře.
Flegontova, O., Flegontov, P., Malviya, S., Poulain, J., de Vargas, C., Bowler, C., Lukeš, J., Horák, A. 2018. Neobodonids are dominant kinetoplastids in the global ocean. Environmental Microbiology 20: 878–889.
Kontakt: Mgr. Aleš Horák, Ph.D. (ogar at paru.cas.cz)
