Uspořádání korun lesa má vliv na výskyt starých stromů a cenných brouků
Otevřené lesy s rozvolněnými korunami stromů představují biologicky velmi rozmanité prostředí. Klíčovým prvkem takovém prostředí jsou přitom mohutné staré stromy, na nichž se soustředí velká diverzita organismů. Otevřené lesní porosty byly v minulosti dlouhodobě udržovány přirozeným i lidmi vyvolaným narušováním prostředí. V posledních dvou stoletích ale došlo k tomu, že se většina otevřených lesů v nížinách změnila na zapojené lesy.
Lukáš Čížek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR společně s kolegy prostudoval vliv zapojeného lesa na staré stromy a několik ohrožených druhů brouků, kteří jsou na tyto stromy vázaní. Jejich výzkum probíhal v lužních lesích podél řek Dyje a Moravy. Analyzovali letecké snímky těchto lesů z roku 1938 a z roku 2009 na území o rozloze 146 kilometrů čtverečních. Zároveň zmapovali výskyt velkých dubů, starých vykotlaných stromů, a také tří cenných druhů brouků – páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a krasce dubového (Eurythyrea quercus).
Výsledky výzkumu ukazují, že přítomnost velkých dubů, vykotlaných stromů a brouků je negativně ovlivněná zapojením lesa, k němuž došlo v nedávné době. Tam, kde byl v roce 1938 otevřený les, je více velkých stromů i brouků. Vědci došli k závěru, že vliv zapojení lesa nemusí být patrný okamžitě, ale působí na staré stromy a jejich cenné obyvatele se zpožděním několika desetiletí. Pro zachování biodiverzity velkých stromů a jejich společenstev i pro ochranu cenných druhů brouků by bylo ve studované oblasti velmi žádoucí obnovit otevřené lesní porosty. Podle Čížka se problém se zapojováním dříve otevřených lesů netýká jenom cenných luhů na jižní Moravě. Lesy prý houstnou prakticky všude, i v národních parcích a bezzásahových rezervacích. A staré stromy se svými obyvateli to dost odnášejí.
Kontakt: Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. (cizek at entu.cas.cz)
