Taxonomie, fylogenetické vztahy a molekulární hodiny stopkovýtrusných hub

Stopkovýtrusné houby, čili bazidiomycety (Basidiomycota) představují významnou skupinu říše hub (Fungi). Co do počtu druhů je tato skupina v rámci hub druhá v pořadí, hned za skupinou vřeckovýtrusných hub (Ascomycota). Danny Haelewaters z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z americké Purdue University ve West Lafayette, Indiana s početným týmem kolegů sestavil přehled všech platně publikovaných a používaných taxonomických rodů stopkovýtrusných hub. Jejich studie zahrnuje celkem 1928 rodů těchto hub, společně s 1263 synonymními názvy rodů, které jsou uspořádány do 241 taxonomických čeledí, 68 řádů, 18 tříd a celkem 4 podkmenů. 

Autoři studie pro každý z těchto rodů bazidiomycet uvádějí krátký komentář, který zahrnuje dostupné údaje o klasifikaci, počtu taxonomicky platných druhů, typovém druhu (k němuž se trvale váže jméno dotyčného rodu), životním cyklu, ekologii, rozšíření, a také údaje o sekvencích. Součástí této rozsáhlé studie jsou i tři fylogenetické analýzy, postavené na kombinovaném souboru molekulárních dat, které zjišťovaly fylogenetické vztahy v rámci podkmenů Agaricomycotina, Pucciniomycotina a Ustilaginomycotina.

Studie rovněž zahrnuje analýzu molekulárních hodin, tedy datování fylogenetických událostostí v rámci bazidiomycet, kterou autoři vyhotovili na úrovni taxonomických čeledí. Do této analýzy použili data pro celkem 632 druhů z 605 rodů, které náleží do 168 čeledí z 62 řádů. Výsledky analýzy molekulárních hodin ukazují, že podkmeny stopkovýtrusných hub se oddělily před zhruba 430 až 406 miliony let, tedy v prvohorách, v období siluru. Třídy bazidiomycet se oddělovaly asi před 383 až 211 miliony let, čili v období, které zahrnuje devon, karbon a perm v prvohorách a trias, tedy počáteční období druhohor. Jednotlivé řády bazidiomycet se oddělovaly asi před 323 až 99 miliony let, tedy během závěru prvohor a po téměř celé období druhohor. V průběhu druhohor došlo také k oddělování čeledí podkmenů Agaricomycotina, Pucciniomycotina a Ustilaginomycotina. Právě datování založené na molekulárních hodinách by podle autorů mohlo přispět k řešení stávajících taxonomických problémů v rámci skupiny bazidiomycet a přispět k lepšímu pochopení jejich evoluce a fylogeneze.

  

He, M. Q. et al., incl. Haelewaters, D. 2019. Notes, outline and divergence times of Basidiomycota. Fungal Diversity 99: 105–367.

Kontakt: Danny Haelewaters, Ph.D. (danny.haelewaters at gmail.com)


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.