Sinice z půdních krust v antarktické polární pustině
Dnešní Antarktida je nejvíce izolovaným, nejchladnějším, největrnějším a nejsušším kontinentem planety. Naprostou většinu povrchu Antarktidy pokrývá led. Pouhých 0,34 procenta celkové rozlohy tohoto kontinentu je bez ledu. Ve většině případů jde o nunataky, vrcholky hor a další části antarktických pohoří. V tomto prostředí jsou běžné biologické půdní krusty, které jsou tvořeny půdou a společenstvy živých organismů. Významnou roli mezi nimi hrají sinice, fotosyntetické bakterie, které se snaží vytěžit maximum z kratičké vegetační sezóny Antarktidy a zdejšího prostředí, velmi chudého na živiny.
Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci pomocí molekulárních a morfologických metod prozkoumali společenstva sinic půdních krust na čtyřech místech hor Sør Rondane v Antarktidě. Dvě z těchto míst zahrnovaly nunataky a dvě horské hřebeny. Jednotlivé lokality se mezi sebou lišily typem substrátu, klimatickými podmínkami a parametry půdy.
Badatelé odhadli obsah buněk sinic v krustách pomocí epifluorescenční mikroskopie. Na třech ze čtyř studovaných lokalit převládaly vláknité sinice. Na čtvrté lokalitě, hřebenu Utsteinen, bylo více jednobuněčných sinic. Diverzita sinic krust byla studována metodami molekulárního fingerprintingu. Z výsledků analýz vyplývá, že v krustách jsou hojné vláknité sinice rodů, jako jsou Leptolyngbya, Phormidium a Microcoleus. Rozdílné charakteristiky substrátu se odrážely v rozdílech ve složení společenstev sinic. Krusty na štěrku z ruly obsahovaly menší množství sinic, nežli krusty na žule. Získané údaje budou v budoucnu využity k testování vlivu manipulace klimatických podmínek a k předpovědím evoluce společenstev sinic v terestrických biotopech Antarktidy.
Kontakt: doc. Ing. Josef Elster CSc. (jelster at butbn.cas.cz)
