Pověry o biologii rypošů lysých mají překvapivě tuhý kořínek
Ve světě vědy není výjimkou, že se atraktivní či populární hypotézy drží velice dlouho v povědomí, zvláště u odborníků s poněkud odlišnou specializací, přestože dávno existují doklady, které tuto hypotézu vyvracejí. Stává se to fyzikům, biologům i dalším výzkumníkům v řadě oborů vědeckého bádání. Lidé si obvykle myslí, že věda funguje jako Wikipedie, a že se neustále opravuje podle nejnovějších poznatků. Ve skutečnosti jsou ale vědci také jenom lidé a mívají sklony si některé hypotézy oblíbit. Jakmile se ovšem nějaká hypotéza stane široce populární, tak nebývá úplně jednoduché se jí zbavit.
Radim Šumbera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a jeho kolegové v mezinárodním týmu, svou novou studií bojují proto odolným pověrám o fascinujícím africkém podzemním savci rypoši lysém (Heterocephalus glaber). Právě tento živočich jich na sebe nabalil celou řadu. Je zvláštní, má z našeho pohledu extrémní životní styl a nese řadu neobvyklých znaků, které bychom mohli využít v náš prospěch, od adaptací pro regulaci teploty, až po vysoký věk a odolnost vůči rakovině.
Autoři studie sestavili review celkem 28 mýtů o rypoších, které mají tuhý kořínek. Tyto pověry se týkají smyslů rypoše lysého, jeho ekofyziologie, sociálního chování a jeho vývoje a stárnutí. Pokud to bylo možné, tak badatelé vysvětlují, jak tyto omyly vlastně vznikly. Do rypošů jsou dnes vkládány velké naděje, jako do nového modelového organismu biomedicíny. Přetrvávající mýty a nepřesnosti o rypoších mohou blokovat vědce a potřebný výzkum, způsobovat plýtvání vzácným časem a zdroji a celkově zpomalovat pokrok vědy i jejích praktických aplikací.
Kontakt: doc. Mgr. Radim Šumbera, Ph.D. (sumbera at prf.jcu.cz)
