Ochrání na Nové Guinei obojživelníky před smrtící chytridimykózou?

V roce 1998 se jako blesk z čistého nebe objevila doposud neznámá choroba obojživelníků. Její původcem je primitivní mikroskopická houba Batrachochytrium dendrobatidis ze skupiny chytridiomycet, proto se v tomto případě mluví o chytridimykóze. Podle nedávného výzkumu tato infekce pochází z Asie, odkud se šíří od počátku 20. století, z nemalé části díky obchodu s obojživelníky a dalšími lidskými aktivitami. Do dnešní doby chytridimykóza prokazatelně napadla téměř desetinu všech známých druhů obojživelníků, čili kolem 700. Řadu z těchto druhů epidemie přivedla až na pokraj vymření a několik desítek z nich již pravděpodobně vyhynulo. Chytridiomykóza vede k závažnému poškození kůže obojživelníka, které zhoršuje kožní dýchání, vstřebávání vody a regulaci osmotického tlaku a může skončit až zástavou srdce. 

V dnešní době je chytridiomykóza rozšířená v klimaticky příznivých oblastech téměř po celém světě a na řadě místa způsobila velmi výrazný pokles počtu jedinců a populací obojživelníků. Podle odborníků je v tuto chvíli největší plochou souše – která je pro chytridiomykózu klimaticky příznivá, ale infekce tam doposud nedorazila – Nová Guinea. Tento velký tropický ostrov je přitom domovem značného počtu známých druhů obojživelníků – asi 6 procent z jejich celkového počtu. Zároveň tam nepochybně žije velké množství druhů, které jsou vědě doposud neznámé. 

Početný mezinárodní tým, jehož členem je i Chris Dahl z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR, naléhavě apeluje na provedení urgentní, koordinované, mezinárodní a multidisciplinární akce, která by zajistila přípravu Nové Guineje na příchod chytridiomykózy. Je zřejmě jen otázkou času, kdy devastující infekce na ostrov dorazí. Taková opatření by měla zamezit nebo přinejmenším zpomalit šíření chytridiomykózy na Nové Guinei a do co největší míry omezit její negativní dopady na místní populace obojživelníků. Vědci mají v tento okamžik unikátní příležitost vytvořit nezbytnou infrastrukturu, která by navíc mohla být prospěšná i pro sledování šíření a diagnostiku dalších infekcí, až už v rámci veterinární či lidské medicíny. 

 

Bower, D. S., Lips, K. R., Amepou, Y. Richards, S., Dahl, C., Nagombi, E., Supuma, M., Dabek, L., Alford, R. A., Schwarzkopf, L., Ziembicki, M., Noro, J. N., Hamidy, A., Gillespie, G. R. Berger, L., Eisemberg, C., Li, Y. M., Liu, X. Jennings, C. K., Tjaturadi, B., Peters, A., Krockenberger, A. K., Nason, D., Kusrini, M. D., Webb, R. J., Skerratt, L. F., Banks, C., Mack, A. L., Georges, A., Clulow, S. 2019. Island of opportunity: can New Guinea protect amphibians from a globally emerging pathogen? Frontiers in Ecology and the Environment 17: 348–354.

Kontakt: MSc. Chris Nazipa Dahl (cd.rokrok at gmail.com)



O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.