Mravenci ze skupiny Prenolepis a biogeografie hmyzu v Tichomoří
Ostrovy v Tichém oceánu jsou sice relativně malé rozlohou, ale oplývají výjimečným množstvím endemických druhů, které nežijí nikde jinde na světě. Malajské souostroví a tropický jižní Pacifik jsou vyloženě hotspoty, tedy oblasti s extrémně vysokou biologickou diverzitou. Odborníci si stále nejsou jistí, jak v této části planety docházelo k rozrůzňování druhově bohatých skupin.
Pável Matos-Maraví z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR a švédské Univerzity v Göteborgu vedl mezinárodní tým odborníků, kteří se rozhodli zajímavým způsobem prověřit hypotézy o evolučních procesech, co by měly stát v pozadí bohaté diverzity hmyzu v této oblasti. Použili k tomu fylogenezi mravenců z příbuzenstva rodu Prenolepis, které zahrnuje celkem sedm rodů mravenců tribu Lasiini.
Vědci rekonstruovali historii evoluce a šíření těchto mravenců, kterou ukotvili v čase pomocí objevených fosilií mravenců. Zároveň také rekonstruovali historii jejich ekologických vlastností a rychlosti vzniku nových druhů v jednotlivých liniích této skupiny. Z jejich výsledků vyplývá, že k výměnám faun mezi Asii a Austrálií dochází přinejmenším od doby před 25 až 20 miliony let. K šíření do oblasti Fidži podle nich docházelo od období miocénu, zhruba před 20 až 10 miliony let. Šíření hmyzu v tropické části Tichomoří přitom podle všeho odpovídá geologickému utváření této oblast. Pokud jde přímo o mravence z příbuzenstva rodu Prenolepis, tak jejich rychlé rozrůznění a následné šíření mělo zřejmě úzkou spojitost s rychlým vznikem pohoří v oblasti Papui Nové Guineje.
Kontakt: Pável Matos-Maraví (pavelm at gmail.com)
