Manželství a ekologie lidských společností

Podoba manželství se napříč rozmanitými lidskými společnostmi značně liší. Nejčastěji to funguje tak, že ve společnosti je dovolena polygynie, čili mnohoženství, ale většina manželství je ve skutečnosti monogamních, tedy jeden muž s jednou ženou. Při hledání odpovědi na příčiny rozdílů v rodinném uspořádání se obvykle používají srovnávací analýzy, které bývají postavené na předpovědích teorie pohlavního výběru u lidí. Dosavadní studie na toto téma ale většinou nebraly v potaz evoluční vztahy mezi lidskými populacemi, které mohly ovlivnit to, jaké uspořádání manželství v té či oné společnosti panuje.

Pavel Duda z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho kolegové vytvořili pro analýzu uspořádání manželství v souvislosti s ekologií a populační historií lidských společností fylogenetický „strom stromů“ (supertree). Tento fylogenetický strom zahrnuje populace z takzvaného Standardního mezikulturního vzorku (Standard Cross-Cultural Sample; SCCS), což je reprezentativní soubor 186 lidských společností z celého světa, který se často využívá k podobným výzkumům. Díky tomuto zatím nejobsáhlejšímu fylogenetickému stromu mohli autoři studie prozkoumat, jakou roli v uspořádání manželství hrají sociálně-ekologické parametry jednotlivých společností, a spolu s nimi i jejich populační historie.

 

Badatelé vytvořili kompletní fylogenetický model uspořádání manželství pro všechny lidské společnosti ze souboru SCCS. S jeho pomocí dokládají, že ignorování evolučních vztahů mezi lidskými populacemi vedlo v předcházejících studiích k falešně pozitivním i falešně negativním asociacím mezi rodinným uspořádáním a socio-ekologií lidských společností. Podle výsledků analýz je s polygynním uspořádáním manželství nejvíce spojena míra nepříznivého vlivu patogenů na tyto společnosti a četnost násilných útoků ve společnostech. To podle autorů ukazuje na zvýšenou intenzitu pohlavního výběru ve společnostech, kde obtížné podmínky (vysoká prevalence patogenů a intenzivní konkurence mezi muži navzájem) vedou k omezenému počtu žádoucích mužů, kteří si pak mohou monopolizovat více partnerek. Naopak méně byly s polygynním uspořádáním manželství v lidských společnostech spojeny rozdíly v majetku mužů v dané společnosti, které byly často považovány za jednu z klíčových příčin polygynie. Vztahy mezi rodinným uspořádáním a majetkovou nerovností jsou podle všeho složitější, protože bohaté, zemědělské společnosti, ve kterých jsou majetkové rozdíly nejvýraznější, bývají zpravidla monogamní a monogamie je v těchto společnostech uzákoněná.

Minocher, R., Duda, P., Jaeggi, A. V. 2019. Explaining marriage patterns in a globally representative sample through socio-ecology and population history: A Bayesian phylogenetic analysis using a new supertree. Evolution and Human Behavior 40: 176-187.

 Kontakt: RNDr. Pavel Duda, Ph.D. (dudapa01 at gmail.com)


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.