Jsou masožravé bublinatky spíše lovci anebo farmáři?

Rostliny často vstupují do více či méně těsných vztahů s mikroorganismy, které v nich vytvářejí složitě uspořádaná společenstva. Nejde přitom jen o dnes již obstojně prozkoumané mykorhizní houby nebo bakterie v kořenových hlízkách bobovitých rostlin. Složitá a zatím jen málo známá společenstva mikroorganismů hostí například i bezkořenné vodní masožravé rostliny bublinatky (Utricularia), u nichž mikroorganismy v hojném počtu obývají jejich pasti v podobě lapacích měchýřků.

Dagmara Sirová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také z Biologického centra AVČR, společně se svými kolegy studovala společenstva mikroorganismů v pastech bublinatek. Zaměřili se přitom na vztahy mezi jednotlivými typy mikroorganismů i na jejich vztahy s hostitelskou bublinatkou. K tomuto výzkumu použili rostliny pěstované bublinatky obecné a rostliny bublinatky jižní, které pocházely z rašeliniště u jihočeského rybníka Ruda.

Výzkum miniaturních pastí vodních masožravek ukázal, že v nich žije celý mikrobiální ekosystém. Tvoří ho bakterie, houby, řasy, a také prvoci. Bublinatky byly dlouho považovány za klasický příklad masožravosti u rostlin. Žijí ale ve vodách chudých na živiny, kde je živočišná kořist vzácná. Bublinatky nicméně svým velkým povrchem a vylučovanými látkami podporují růst rozmanitých řas, které představují výhodný zdroj živin.

Jelikož existuje těsný vztah mezi složením střevních mikrobiomů a převažujícím typem potravy, D. Sirová a její spolupracovníci prostudovali mikroorganismy v pastech pomocí molekulárních metod, mikroskopických analýz i dalších přístupů, které jsou v současnosti využívány ke studiu střevních mikrobiomů u živočichů. Jejich cílem bylo zhodnotit strukturu společenstev mikroorganismů v pastech, jejich diverzitu a zejména funkci.

Podle autorů studie lze pasti bublinatek s jejich společenstvy mikroorganismů přirovnat k mikrobiálním kultivačním tankům nebo farmám. Bakterie a houby rozkládají čerstvou organickou hmotu, většinou pocházející z řasových „záhonů“ na povrchu rostliny a zabudovávají živiny do své biomasy. Bakteriální biomasa je následně vyžírána prvoky a uvolněné minerální živiny zase přijímá hostitelská bublinatka.

Sirová, D., Bárta, J., Šimek, K., Posch, T., Pech, J., Stone J., Borovec, J., Adamec, L., Vrba, J. 2018. Hunters or farmers? Microbiome characteristics help elucidate the diet composition in an aquatic carnivorous plant. Microbiome 6: 225.

Kontakt: RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D. (dagmara_sirova at hotmail.com)


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.