Jsou masožravé bublinatky spíše lovci anebo farmáři?
Rostliny často vstupují do více či méně těsných vztahů s mikroorganismy, které v nich vytvářejí složitě uspořádaná společenstva. Nejde přitom jen o dnes již obstojně prozkoumané mykorhizní houby nebo bakterie v kořenových hlízkách bobovitých rostlin. Složitá a zatím jen málo známá společenstva mikroorganismů hostí například i bezkořenné vodní masožravé rostliny bublinatky (Utricularia), u nichž mikroorganismy v hojném počtu obývají jejich pasti v podobě lapacích měchýřků.
Dagmara Sirová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také z Biologického centra AVČR, společně se svými kolegy studovala společenstva mikroorganismů v pastech bublinatek. Zaměřili se přitom na vztahy mezi jednotlivými typy mikroorganismů i na jejich vztahy s hostitelskou bublinatkou. K tomuto výzkumu použili rostliny pěstované bublinatky obecné a rostliny bublinatky jižní, které pocházely z rašeliniště u jihočeského rybníka Ruda.
Výzkum miniaturních pastí vodních masožravek ukázal, že v nich žije celý mikrobiální ekosystém. Tvoří ho bakterie, houby, řasy, a také prvoci. Bublinatky byly dlouho považovány za klasický příklad masožravosti u rostlin. Žijí ale ve vodách chudých na živiny, kde je živočišná kořist vzácná. Bublinatky nicméně svým velkým povrchem a vylučovanými látkami podporují růst rozmanitých řas, které představují výhodný zdroj živin.
Jelikož existuje těsný vztah mezi složením střevních mikrobiomů a převažujícím typem potravy, D. Sirová a její spolupracovníci prostudovali mikroorganismy v pastech pomocí molekulárních metod, mikroskopických analýz i dalších přístupů, které jsou v současnosti využívány ke studiu střevních mikrobiomů u živočichů. Jejich cílem bylo zhodnotit strukturu společenstev mikroorganismů v pastech, jejich diverzitu a zejména funkci.
Podle autorů studie lze pasti bublinatek s jejich společenstvy mikroorganismů přirovnat k mikrobiálním kultivačním tankům nebo farmám. Bakterie a houby rozkládají čerstvou organickou hmotu, většinou pocházející z řasových „záhonů“ na povrchu rostliny a zabudovávají živiny do své biomasy. Bakteriální biomasa je následně vyžírána prvoky a uvolněné minerální živiny zase přijímá hostitelská bublinatka.
Kontakt: RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D. (dagmara_sirova at hotmail.com)
