Jakým způsobem ovlivňuje heterogenita kulturní krajiny populace zajíců polních?
Kulturní krajina v Evropě se utvářela po tisíce let, působením rozmanitých lidských aktivit. V posledních desetiletích se ale její struktura dramaticky mění díky intenzifikaci zemědělství. To má značné důsledky pro stabilitu i fungování krajiny. Zejména v oblastech nížin, kde je zemědělství nejvíce intenzivní, došlo k přetvoření pestré kulturní krajiny na mnohem více homogenní krajinu s nízkým počtem pěstovaných plodin. V různých částech Evropy se průběh intenzifikace zemědělství z historických důvodů liší, vždy ale zásadním způsobem ovlivňuje organismy, které v kulturní krajině žijí.
Jan Riegert z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho kolegové zkoumali, jaký vliv má struktura krajiny, a také hustota výskytu predátorů, na populace zajíce polního (Lepus europaeus). Zajíci jsou specialisté na život v kulturní krajině, ale jejich počet s v posledních desetiletích snižuje. Badatelé zjišťovali populační hustotu a jejich preference k různým typům biotopů v sedmi různých oblastech s kulturní krajinou. Šest z nich leží v České republice a jeden v Rakousku.
Průzkum v terénu ukázal, že v České republice se průměrná hustota zajíců v kulturní krajině pohybuje mezi 6,8 a 17 jedinci na 100 hektarů. V Rakousku je průměrná hustota 65,3 zajíců na 100 hektarů. Mezi jarním a podzimní abundancí zajíce nebyly nalezeny zásadní rozdíly. Abundance zajíců klesala s rostoucí homogenitou krajiny a stoupala s plochou obdělávané půdy. Přítomnost lišek, jako významných predátorů, kteří loví zajíce, neměla na abundanci zajíců vliv. Výsledky studie naznačují, že pro ochranu a podporu zajíců v evropské krajině je zásadní snaha o zvýšení pestrosti krajiny a především zmenšování velikosti jednotlivých polí.
Kontakt: Mgr. Jan Riegert, Ph.D. (honza at riegert.cz).
