Jaký je vliv herbivorie a kompetice na ekosystém jezera?
Už dlouho víme, že na utváření rostlinných společenstev má zásadní vliv herbivorie, tedy působení býložravých živočichů rozmanitých velikostí, společně s kompeticí rostlin o stejné zdroje. Vliv těchto faktorů na suchozemská společenstva rostlin je již detailně prostudován, ale pokud jde o společenstva vodních rostlin, tak těm byla zatím věnována jen menší pozornost. V poslední době se přitom ukazuje, že býložravé ryby a další organismy mohou mít značný vliv na společenstva vodních rostlin a řas.
Tým vědců z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uspořádal pozoruhodný experiment v přírodních podmínkách, kdy badatelé manipulativním zásahem ovlivnili jak kompetici mezi vodními rostlinami, tak i vliv herbivorie prostřednictvím ryb a dalších vodních živočichů, v jezerním experimentu. Experiment proběhl v jihozápadní části jezera Milada, což je rekultivační jezero o rozloze přes 252 hektarů, vytvořené v těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, poblíž Ústí nad Labem. K zamezení přístupu býložravých živočichů vědci použili ocelové klece o velikosti 2 krát 2 metry a výšce 1,6 metru. Kompetici ovlivnili tím, že odstranili dominantní konkurenty, v tomto případě řasy rodů Charaa Vaucheria. Vytyčené plochy prostudovali jednou před započetím experimentu, a pak čtyřikrát během následujících dvou let.
Jak omezení herbivorie, tak i omezení kompetice mělo pozitivní vliv na pokryvnost vodních rostlin a jejich druhovou bohatost. Pozitivní vliv odstranění konkurentů byl největší na počátku experimentu, s postupem času ale odezněl. Vliv zamezení přístupu herbivorních živočichů byl naopak pozvolný, ale zároveň trvalý. Dvě nejběžnější vodní rostliny v experimentu reagovaly na omezení herbivorie opačně. Rdest hřebenitý, který je jedlý a pro ryby chutný, nejvíce prosperoval v klecích, tedy po omezení přístupu býložravců. Naopak stolístek klasnatý, který je pro býložravce nechutný, nejlépe rostl na plochách bez klecí. Výsledky výzkumu by mohly nalézt uplatnění například při obnově vodních ekosystémů.
Kontakt: Mgr. Ivana Vejříková (ivana.vejrikova at gmail.com), prof. RNDr. Jan Lepš, CSc. (suspa at prf.jcu.cz)
