Jaké organické látky vznikají rozkladem opadu dominantních rostlin v rašeliništi?
Ekosystémy rašelinišť představují veliké úložiště organického uhlíku. Zároveň jsou významným zdrojem takzvaného rozpuštěného organického uhlíku (DOC, podle anglického Dissolved Organic Carbon) pro povrchové vody. Ten vzniká i rozkladem rostlinného opadu a představuje zásadní zdroj živin pro půdní mikroorganismy.
Tomáš Picek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci v laboratorním experimentu zjišťovali, jaká je produkce rozpuštěného organického uhlíku a jeho kvalita u tří dominantních rostlin rašelinišť. Experiment běžel celkem 200 dní a badatelé sledovali rozklad hmoty rašeliníku Sphagnum fallax, borůvky Vaccinium myrtillus a suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Kvalitu rozpuštěného organického uhlíku uvolněného z rostlinného opadu určovali pomocí obsahu uhlíku, dusíku a fosforu, chemického složení obsažených organických látek a také z biologické rozložitelnosti rozpuštěného organického uhlíku.
Listy cévnatých rostlin, tedy borůvky a suchopýru, se rozkládaly rychleji, než kořeny cévnatých rostlin, a než hmota rašeliníku. Stejně tak uvolňovaly větší množství živin a snadno rozložitelných organických látek. Během prvních 20 dnů experimentu byla u cévnatých rostlin biologická rozložitelnost rozpuštěného organického uhlíku vyšší než u rašeliníku. Pak ale poklesla a byla u všech studovaných rostlin podobná. Výsledky studie ukazují, že je to především opad listů cévnatých rostlin, z něhož se uvolňuje rozpuštěný organický uhlík a živiny, zejména pokud jde o počátek procesu rozkladu. Tento rozpuštěný organický uhlík je oproti rašeliníku lépe biologicky rozložitelný a obsahuje více živin, především fosforu. Rašeliník má totiž navíc schopnost imobilizovat fosfor do těžko přístupných forem (vazba na vysokomolekulární organické látky) a tím nejspíš také snižuje biologickou rozložitelnost rozpuštěného organického uhlíku. Vše nasvědčuje tomu, že rozpuštěný organický uhlík z rozkládajícího se opadu cévnatých rostlin může stimulovat aktivitu mikroorganismů, zatímco opad rašeliníku spíše mikrobiální aktivitu snižuje.
Kontakt: Ing. Tomáš Picek, Ph.D. (picek at prf.jcu.cz)
