Jaké jsou rozdíly mezi primární a sekundární sukcesí v biomech světa?
Společenstva organismů se vyvíjejí v čase. Pokud k takovému vývoji dochází na nově vzniklém území, jako je například krajina vulkanického původu, tak jde o primární sukcesi. Již existující společenstva, jako například neudržované louky, se vyvíjejí sekundární sukcesí. Odborníci studují sukcesi obvykle v konkrétních typech prostředí. Doposud ale do značné míry schází jednotící pohled napříč různými biomy a typy prostředí. Ve výzkumu sukcese vegetace se také obvykle předpokládá, že se primární a sekundární sukcese navzájem liší mírou narušení vegetace, čili disturbance, která vytvořila dané prostředí. V případě primární sukcese by taková disturbance měla být dramatická, na počátku sekundární sukcese zase méně intenzivní.
Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také Botanického ústavu AVČR v Třeboni, se svým americkým kolegou Lawrence K. Walkerem prozkoumali rozdíly mezi primární a sekundární sukcese, ve vztahu k míře počáteční disturbance. Použili k tomu dva typy disturbancí, které je důsledkem lidských aktivit – těžbu a orbu. Do svého výzkumu zahrnuli 73 studií primární sukcese na místech ovlivněných těžbou a 93 studií sekundární sukcese, která probíhala na polích ponechaných ladem, v různých biomech světa. Porovnávali přitom průběh sukcese v těchto dvou typech prostředí, s ohledem na pravděpodobnost návratu původní vegetace, změny druhové diverzity, a také na význam invazních druhů.
Autoři studie dospěli k závěru, že se šance na návrat původní vegetace se mezi jednotlivými biomy podstatně liší. Jak primární, tak i sekundární sukcese dospěje k původní vegetaci pravděpodobněji v biomech chladnějšího klimatu, než v teplých oblastech světa, a pro primární sukcese také pravděpodobněji ve vlhkém, nežli v suchém prostředí. V případě primárních sukcesí s větší pravděpodobností dochází k nárůstu druhového bohatství a také je nižší šance, že sukcesi ovlivní invazní druhy, nežli u sekundárních sukcesí. Závěry studie se mohou uplatnit v plánování a managementu obnovy zničených ekosystémů, především v oblastech, o nichž je zatím málo dostupných informací o průběhu sukcese.
Kontakt: prof. RNDr. Karel Prach, CSc. (prach at prf.jcu.cz)