Jaké jsou dlouhodobé změny vegetace na severu Fennoskandinávie?
Planeta se v posledních desetiletích otepluje. Projevuje se to i ve vysokých zeměpisných šířkách, kde se podnebí stává vlhčím a teplejším. Odborníci již dříve předpovídali, že tyto změny povedou k zarůstání severské bezlesé tundry keři a stromy. Stejně tak očekávali, že to povede k příchodu rostlin náročnějších na teplotu a na vlhkost z oblastí více vzdálených od pólů. Naopak ustupovat měly druhy a celé ekosystémy, které jsou závislé na dlouhodobé sněhové pokrývce.
Patrick Soccone z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stal členem mezinárodního týmu, který sledoval změny vegetace společenstev vrchoviny severské tundry v čase. Zaměřili se hlavně na to, jak jsou změny vegetace v těchto oblastech spojeny s dlouhodobými změnami klimatu a se spásáním zdejší vegetace sobi. Výzkum probíhal v severní Evropě v boreálním a arktickém pásmu, kde badatelé v letech 2013 a 2014 prostudovali 108 ploch vegetace. Plochy se nalézaly jak v prostředí vystaveném větru, tak i místech chráněných sněhem. Stejné plochy byly původně studovány v letech 1964 až 1967 a badatelé se rozhodli zjistit, jak se za tu dobu změnily. Pozorované změny vegetace přitom vztahovali ke změnám v teplotě, vlhkosti a pastvě, přičemž všechny tyto faktory mezi šedesátými lety a dneškem zesílily.
Výsledky ukazují, že došlo k významnému zvýšení zastoupení vřesovcovitého keříku šichy černé (Empetrum nigrum subsp. hermaphroditum) na místech chráněných sněhem, zatímco v rámci celého studovaného území došlo k citelnému poklesu výskytu lišejníků. K největším změnám dochází ve vegetaci izolovaných boreálních vřesovišť na místech chráněných sněhem. Zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by tam šířily velké keře či stromy, jako jalovce, vrby nebo břízy. Autoři dospěli k závěru, že odolnost vegetace tundry severské vrchoviny vůči změnám klimatu a pastvy se mění podle typu prostředí. Nejvíce zranitelné jsou podle nich izolovaná vřesoviště, jejichž vegetace prochází změnami.
Kontakt: Dr. Patrick Saccone, Ph.D. (patrick.saccone at gmail.com)
