Jaké je chemické složení a kyselost lesních půd v České republice?
Lesy v hustě osídlené střední Evropě čelí dlouhodobému lidskému vlivu. V dřívějších dobách šlo hlavně o vypalování a těžbu dřeva, v současnosti jde i o intenzivní lesní hospodaření, přeměnu porostů na smrkové monokultury a vliv zvyšujících se atmosférických depozic dusíku (N) a síry (S). Od 19. století se v důsledku lidských aktivit více než zdvojnásobil přísun dusíku a síry do lesních ekosystémů. Přestože depozice S a N koncem minulého století významně poklesly, jejich okyselující vliv na půdu stále přetrvává. Se zvýšenou kyselostí půd souvisí jejich ochuzení o dostupné živiny a vytváření prostředí nepříznivého pro rozvoj rostlin. Spad dusíku do ekosystému může přispívat ke hnojení rostlin, pokud ovšem jeho koncentrace nepřesáhnou určitou mezní hodnotu. Pak se příznivý vliv dusíku mění na degradaci půdy, spojenou se zhoršenou výživou rostlin, která ve svém důsledku může vést ke zhoršení zdravotního stavu porostu nebo snížení růstu biomasy. Právě okyselování je společně s nadměrným přísunem dusíku, ztrátou ostatních živin a způsobem intenzivního lesnického managementu mezi hlavními příčinami degradace lesních půd ve střední Evropě.
Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a její kolegové ve své nové studii zhodnotili kvalitu lesních půd v rámci celé České republiky. Jejich cílem bylo určit míru zasažení lesních půd lidským vlivem, zjistit kyselost lesních půd a odhalit případné vztahy mezi kvalitou půdy a faktory prostředí, jako je například nadmořská výška, typ půdy nebo dominantní druh stromu. Za tím účelem odebrali a analyzovali vzorky lesních půdy na celkem 480 lokalitách, vždy ze svrchních 30 centimetrů půdy. Zajímaly je základní fyzikální a chemické parametry lesní půdy.
Badatelé si rozdělili lesní půdy do třech kategorií, na půdy se žádnou nebo nízkou kyselostí, středně kyselé půdy a silně kyselé půdy. Ze všech 480 studovaných lokalit bylo jen 11 procent s půdou o nízké (nebo žádné) kyselosti. Celých 58 procent lokalit představovalo středně kyselé půdy a 31 procent lesních půd autoři výzkumu zařadili do kategorie silně kyselých půd. Výsledky chemických analýz ukazují, že u silně kyselých lesních půd je vysoké riziko negativního působení nedostatku živin a vysoké koncentrace hliníku na růst stromů
Kontakt: Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc. (hana.santruckova at prf.jcu.cz)
