Jaká je genetická struktura populací rypoše stříbřitého?
Rypoši stříbřití (Heliophobius argenteocinereus) jsou běžní podzemní hlodavci lesnatých a křovinatých oblastí východní Afriky. Žijí tam samotářským životem v podzemních chodbách, které si razí svými řezáky. Východní Afrika je přitom tou částí kontinentu, kterou značně ovlivnil vznik a vývoj systému Východoafrického riftu (EARS, East African Rift System), který probíhá už asi 25 milionů let. Také se tam výrazně projevují klimatické změny, k nimž dochází v průběhu pliocénu a pleistocénu, tedy na přelomu třetihor a čtvrtohor. Všechny tyto procesy vedou ke genetickému rozrůzňování populací a ke vzniku nových druhů u řady různých organismů, rypoše v tom nevyjímaje.
V poslední době bylo na základě sekvencí mitochondriální DNA zjištěno, že by rypoši stříbřití ve skutečnosti mohli představovat komplex šesti až osmi druhů, které vznikly v průběhu miocénu. Radim Šumbera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho kolegové v mezinárodním týmu detailně zpracovali genetickou strukturu populací rypošů stříbřitých. Použili k tomu oproti dřívějším studiím větší počet genetických vzorků a zpracovali nejen sekvence mitochondriální DNA, ale i sekvence jaderné DNA rypošů.
Výsledky analýz ukazují, že populace rypošů stříbřitých zahrnují tři hlavní skupiny, charakterizované jejich mitochondriální DNA. Geografické hranice mezi zmíněnými skupinami tvoří rift Rukwa, hranice mezi Zambii a Tanzanií a jezero Malawi. Tyto skupiny se v mitochondriální DNA liší jen relativně málo a jejich genetická struktura je podobná, jako u jiných druhů hlodavců, kteří žijí v této oblasti. Autoři studie z toho vyvozují, že evoluční historie rypošů stříbřitých byla ovlivňovaná především změnami klimatu během pliocénu a pleistocénu. Vzhledem k určité míře hybridizace mezi populacemi z různých linií rypošů a dalším faktorům autoři doporučují pro všechny tyto rypoše nadále používat souhrnné označení rypoš stříbřitý, pokud to nezmění budoucí detailní studie jejich genetiky, ekologie, morfologie nebo chování.
Kontakt: doc. Mgr. Radim Šumbera, Ph.D. (sumbera at prf.jcu.cz)
