Jaká je genetická struktura populací rypoše stříbřitého?

Rypoši stříbřití (Heliophobius argenteocinereus) jsou běžní podzemní hlodavci lesnatých a křovinatých oblastí východní Afriky. Žijí tam samotářským životem v podzemních chodbách, které si razí svými řezáky. Východní Afrika je přitom tou částí kontinentu, kterou značně ovlivnil vznik a vývoj systému Východoafrického riftu (EARS, East African Rift System), který probíhá už asi 25 milionů let. Také se tam výrazně projevují klimatické změny, k nimž dochází v průběhu pliocénu a pleistocénu, tedy na přelomu třetihor a čtvrtohor. Všechny tyto procesy vedou ke genetickému rozrůzňování populací a ke vzniku nových druhů u řady různých organismů, rypoše v tom nevyjímaje. 

V poslední době bylo na základě sekvencí mitochondriální DNA zjištěno, že by rypoši stříbřití ve skutečnosti mohli představovat komplex šesti až osmi druhů, které vznikly v průběhu miocénu. Radim Šumbera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho kolegové v mezinárodním týmu detailně zpracovali genetickou strukturu populací rypošů stříbřitých. Použili k tomu oproti dřívějším studiím větší počet genetických vzorků a zpracovali nejen sekvence mitochondriální DNA, ale i sekvence jaderné DNA rypošů.

Výsledky analýz ukazují, že populace rypošů stříbřitých zahrnují tři hlavní skupiny, charakterizované jejich mitochondriální DNA. Geografické hranice mezi zmíněnými skupinami tvoří rift Rukwa, hranice mezi Zambii a Tanzanií a jezero Malawi. Tyto skupiny se v mitochondriální DNA liší jen relativně málo a jejich genetická struktura je podobná, jako u jiných druhů hlodavců, kteří žijí v této oblasti. Autoři studie z toho vyvozují, že evoluční historie rypošů stříbřitých byla ovlivňovaná především změnami klimatu během pliocénu a pleistocénu. Vzhledem k určité míře hybridizace mezi populacemi z různých linií rypošů a dalším faktorům autoři doporučují pro všechny tyto rypoše nadále používat souhrnné označení rypoš stříbřitý, pokud to nezmění budoucí detailní studie jejich genetiky, ekologie, morfologie nebo chování. 

Bryja, J., Konvičková, H., Bryjová, A., Mikula, O., Makundi, R., Chitaukali, W. N., Šumbera, R. 2018. Differentiation underground: Range-wide multilocus genetic structure of the silvery mole-rat does not support current taxonomy based on mitochondrial sequences. Mammalian Biology 93: 82–92.

 Kontakt: doc. Mgr. Radim Šumbera, Ph.D. (sumbera at prf.jcu.cz)


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.