Jaká je diverzita ptáků podél výškového gradientu v tropické pralese?
Rozmanité horské oblasti hostí přes polovinu světové biodiverzity. Zároveň nabízejí celou řadu zajímavých příležitostí ke studii biodiverzity a mechanismů, které jsou spojené s jejím vznikem a udržováním. Navzdory řadě výzkumných studií, které se zabývaly biodiverzitou na gradientu nadmořské výšky v horách, zůstává ještě řada otázek nezodpovězených. Pochopení mechanismů, které souvisejí s biodiverzitou na gradientu nadmořské výšky, je přitom velmi významné pro úsilí ochrany přírody a snaze uchovat cennou biodiverzitu i do budoucna. Horské ekosystémy v dnešní době čelí přímému lidskému tlaku od místních obyvatel, a zároveň se musejí vyrovnávat s důsledky postupujících klimatických změn.
Kateřina Sam z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Biologického centra AV ČR a její kolegové se zaměřili na biodiverzitu společenstev ptáků, kteří žijí na hoře Mount Wilhelm, což je nejvyšší vrchol Papui-Nové Guinei s nadmořskou výškou 4 509 metrů, a v jejím okolí. V této oblasti je všude dostatek vody, takže na zdejší společenstva působí především klimatické faktory, které jsou spojené s nadmořskou výškou. Oblast hory Mt Wilhelm rovněž představuje jedno z posledních míst, kde je možné studovat nenarušený výškový gradient původního tropického lesa, prakticky od hladiny moře, až po horní hranici lesa.
Badatelé si vytyčili osm studijních ploch, které pokrývaly výškové rozmezí 200 až 3 700 metrů nad mořem. Na těchto plochách sledovali ptáky během dvouletého období, které zahrnovalo jak období sucha, tak i období dešťů. Kromě výskytu druhů ptáků na těchto plochách sledovali strukturu prostředí, tj. zalistěnost a členitost vegetace, teplotu, a také biomasu hmyzu, který je zde k dispozici pro hmyzožravé ptáky. Výsledky výzkumu ukazují, že druhová bohatost ptáků na tomto gradientu nadmořské výšky odpovídá struktuře prostředí a teplotě. Vliv teploty ale nebyl až tak velký, jak se očekávalo. Výskyt hmyzožravých ptáků odpovídal množství hmyzu. Badatelé došli k závěru, že význam teploty pro biodiverzitu na gradientu nadmořské výšky je poněkud přeceňován, zatímco význam struktury prostředí a nabídky potravy je spíše podceňován.
Kontakt: Mgr. Kateřina Sam, Ph.D. (katerina.sam.cz at gmail.com)
