Jaká je diverzita mravenců na plantážích blahovičníků v Brazílii?
Jednou z hlavních příčin snižování biodiverzity je v dnešní době přeměna přirozených biotopů na lidmi využívanou kulturní krajinu. V posledních desetiletích se dramaticky zvyšuje rozsah plantáží pěstovaných stromů, především blahovičníků, akácií a borovic. Důvodem je velká poptávka po dřevu a celulóze. Pokud jde o blahovičníky, největší rozlohu plantáží má Brazílie, kde pěstují blahovičníky na rozloze asi 7,7 milionů hektarů. Brazílie je rovněž největším vývozcem celulózy z blahovičníků.
Plantáže blahovičníků, které jsou v Brazílii nepůvodní, se nacházejí většinou tam, kde původně rostl deštný les. Tyto plantáže fungují jako extenzivně obhospodařované monokultury s používáním orby, hnojiv a herbicidů, které bývají kompletně sklizeny po 5 až 10 letech od výsadby. Plantáže blahovičníků očividně mají negativní vliv na prostředí a biodiverzitu. Zároveň ale mohou přispívat k udržování zbývající biodiverzity, protože v kulturní krajině nabízejí alespoň nějaké prostředí pro život mnoha původních druhů.
Francesco de Bello z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci prozkoumali vliv plantáží blahovičníků na společenstva mravenců. Jejich výzkum probíhal v oblasti Alto Tietê a řeky Itatinga v brazilském státu São Paulo. Porovnávali tam společenstva mravenců na obhospodařovaných plantážích, opuštěných plantážích (před 28 lety) a ve zbytcích původního atlantického deštného lesa. Výsledky jejich studie ukázaly, že na obhospodařovaných plantážích je sice diverzita mravenců nejnižší, ale postupná spontánní obnova opuštěných plantáží blahovičníků vede ke zvýšení diverzity společenstev mravenců, alespoň pokud jde o zastoupení jejich různých ekologických (funkčních) skupin. Druhové složení společenstev mravenců je i na opuštěných plantážích zřejmě dlouhodobě poznamenáno masivním pěstováním blahovičníků a zůstává méně pestré.
Kontakt: Francesco de Bello. (fradebello at prf.jcu.cz)
