Jak změřit kulturu ochrany přírody ve vědecké literatuře?

Lidská kultura se do značné míry odráží v komunikaci mezi lidmi. S postupným rozvojem technologií se komunikace může uchovávat v podobě psaných textů, zvukových záznamů nebo třeba videosekvencí. Analýzou těchto záznamů komunikace je pak možné mapovat historický vývoj a proměny kultury. S takovými analýzami pracuje relativně mladý obor studia kultury, takzvaná kulturomika (anglicky culturomics). Kulturomika je založená především na sledování výskytu jednotlivých slov a vývoje gramatiky, které pak spojuje s vývojem kultury. Nabízí možnost kvantitativně změřit nálady a víry, tak jak se objevují v nejrůznějších médiích. 

Jedním z typických nástrojů kulturomiky je analýza sentimentu (anglicky sentiment analysis), která využívá subjektivní informace o určitém tématu, obvykle z různých textů. Analýzu sentimentu se svými kolegy použil i Ivan Jarić z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR, když zkoumali, jak vědci zabývající se ochranou přírody komunikují své výsledky ve vědeckých časopisech. Ochrana přírody je do značné míry závislá na postojích veřejnosti a ty se zase z nemalé části odvíjejí od sentimentu ve vědeckých publikacích. Badatelé analyzovali sentiment celkem 15 001 abstraktů článků, publikovaných v letech 1998 až 2017, ve vybraných vědeckých časopisech v oboru ochrany přírody.

Výsledky těchto analýz ukazují, že oproti původním předpokladům autorů studie se sentiment vědeckých studií o ochraně přírody obecně během let stává více pozitivním. Také se ukázalo, že čím více ohroženým nebo až vymřelým druhům se studie věnují, tím je jejich sentiment více negativní. Autoři rovněž zjistili, že se sentiment vědeckých prací může podstatně lišit u různých taxonomických skupin. Nejvíce negativní sentiment mají vědecké studie o bakteriích a žralocích s rejnoky, zřejmě kvůli nepopularitě jejich zástupců. Naopak nejvíce pozitivní sentiment vědeckých prací badatelé vypozorovali u želvušek a lalokoploutvých ryb, které jsou mediálními stálicemi. Podobné analýzy sentimentu by mohly nalézt široké uplatnění například v psychologii ochrany přírody.

 

 Lennox, R. J., Veríssimo, D., Twardek, W. M., Davis, C. R., Jarić, I. 2019. Sentiment analysis as a measure of conservation culture in scientific literature. Conservation Biology online 10. 2019.

Kontakt: MSc. Ivan Jarić, Ph.D. (ivan.jaric at hbu.cas.cz)

 


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.