Jak zkoumat mikrobiomy komárů přenášejících infekce?

Infekční choroby přenášené komáry stále náležejí k největším výzvám, jimž čelí dnešní lidstvo. Zaměřuje se na ně rozsáhlý výzkum, který se věnuje především rozšíření komárů přenašečů jednotlivých oblastech světa, včasnou detekci nového výskytu komárů anebo průzkum rozšíření přenášených patogenů u komárů. V poslední době se ale těžiště výzkumu přesouvá na mechanismy související s infikováním komárů těmito patogeny, a také na vývoj nových strategií boje proti komárům přenášejícím nebezpečné infekce. 

V procesu šíření lidských patogenů hmyzími vektory, jako jsou právě komáři, hrají významnou roli symbiotické bakterie v mikrobiomu těchto hmyzích přenašečů. Naše znalosti o vzájemných vztazích mezi komáry, bakteriemi a patogeny, ale nejsou příliš velké, především kvůli metodologickým obtížím potřebného výzkumu. Soudobé postupy, které se soustředí na co nejnižší náklady při sběru vzorků, často stírají možné vztahy mezi mikrobiomem komárů a jejich infekcí přenášenými patogeny. Mnohé výzkumné studie rovněž využívají laboratorní populace komárů, jejichž mikrobiomy příliš neodpovídají reálné situaci. 

Vliv používaných metod při výzkumu na mikrobiomy zkoumaných komárů se svými kolegy prostudovala Sonia M. Rodríguez-Ruano z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Badatelé porovnávali různé přístupy ve výzkumu mikrobiomu komářích vektorů a snažili se najít efektivní a ekonomicky přijatelný postup pro studium mikrobiomu na úrovni jednotlivých komárů. Během výzkumu pracovali s mikrobiomy komára kalamitního (Aedes vexans) a komára pisklavého (Culex pipiens). Dospěli k závěru, že používání „poolingu“ vzorků, tedy jejich zpracování ve větším počtu zároveň, vede ke zkreslení biodiverzity mikrobiomu komárů. Autoři studie proto doporučují studovat individuální vzorky mikrobiomu komárů, pokud je to možné. Zároveň se ukázalo, že používané postupy pro uchování vzorku a izolaci genetické informace nemají zásadní vliv na získané výsledky. Autoři ale každopádně doporučují držet se standardizovaných protokolů, aby se v takovém výzkumu předešlo ovlivnění dat použitou metodikou. 

 

Rodríguez-Ruano, S. M., Juhaňáková, E., Vávra, J., Nováková, E. 2020. Methodological Insight Into Mosquito Microbiome Studies. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology 10: 86. 

Kontakt: Sonia María Rodríguez-Ruano, PhD. (soniamrr at ugr.es)


O přírodovědě.cz

Centrum pro přírodovědné vzdělávání jsme založili primárně pro propagaci a podporu studia učitelství v deficitních aprobacích na PřF JU, pro podporu dalšího vzdělávání učitelů, pro spolupráci se SŠ a také mimoškolními vzdělávacími institucemi a jako popularizačně-edukační portál.