Jak se šíří lišejníky na stolových horách v Antarktidě?
Antarktida pomalu roztává a ekologové, kteří pozorují kolonizaci čerstvě uvolněného terénu po ústupu ledovců, mají doslova žně. Do nově vzniklých ekosystémů přicházejí zelené rostliny i lišejníky. V posledních desetiletích si v souvislosti s probíhajícími změnami klimatu získala velkou pozornost kolonizace lišejníky. Přitom stále není úplně jasné, jak vlastně lišejníky kolonizují prostředí po ústupu ledu. Jejich rozmnožovací útvary mohly přežívat období velkého zalednění na příhodných místech anebo se šíří přenosem na velmi dlouhé vzdálenosti, zpočátku i přes oceán.
Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a BÚ AV ČR a jeho kolegové prostudovali vegetativní šíření makroskopických lišejníků v Antarktidě na stolových horách vulkanického původu, které se nacházejí na ostrově Jamese Rosse, v Jižním oceánu u pobřeží Antarktického poloostrova. Porosty lišejníků studovali na řadě míst, na nichž došlo k odlednění v různou dobu, od zcela nedávno odkrytých míst až po místa, kde led zmizel už před asi 8 600 lety. Sledovali přitom vzdálenosti, na jaké se šíří jednotlivé druhy lišejníků a všímali si i vztahu těchto druhů k podmínkám prostředí.
Badatelé na vybraných místech rozmístili pasti s lepivým povrchem. Pasti byly vystavené okolí a mohly se v nich zachycovat kousky lišejníků, jimiž se lišejníky rozšiřují. Po uplynutí jednoho roku vědci zjišťovali, co v jejich pastech uvízlo. Ve většině případů šlo části lupenitých a vláknitých lišejníků, především to byly druhy rodu provazovka (Usnea) a tenkomázdřík Leptogium puberulum. V pastech byla také hojně zastoupená mycelia různých druhů hub. Naopak korovité lišejníky nebyly objeveny žádné. Výsledky výzkumu ukazují na to, že lišejníky při dobývání Antarktidy spoléhají na šíření přes velké vzdálenosti. Uchycení lišejníků je tam ale podle všeho dost vzácné a vznik společenstva lišejníků v Antarktidě představuje dlouhodobý a pozvolný proces.
Bohuslavová, O., Macek, P., Redčenko, O., Láska, K., Nedbalová, L., Elster, J. 2018. Dispersal of lichens along a successional gradient after deglaciation of volcanic mesas on northern James Ross Island, Antarctic Peninsula. Polar Biology online 19. 6. 2018.
Kontakt: doc. Ing. Josef Elster CSc. (jelster at butbn.cas.cz)
