Jak lidé kultury s lineární keramikou chovali skot ve střední Evropě?
Hospodářská zvířata prvních zemědělců v Evropě byla původně domestikována na Blízkém Východě, asi v 9 tisíciletí před naším letopočtem. Po čase se domestikovaná zvířata dostala s neolitickými zemědělci do Evropy, kde se postupně šířila do rozmanitých typů krajiny. Během šíření se tato zvířata, a společně s nimi i jejich chovatelé, museli přizpůsobit různým podmínkám prostředí, které se často velice liší od poměrů na Blízkém Východě. To mělo podstatný vliv na biologii hospodářských zvířat, ale také na zemědělské postupy i uspořádání celé společnosti.
V období přibližně mezi lety 5600 a 4900 před naším letopočtem dorazilo zemědělství i s hospodářskými zvířaty do střední Evropy. Střední Evropa byla v té době zřejmě z velké části zarostlá lesy. Zemědělství v období kultury s lineární keramikou přitom zahrnovalo intenzivní obdělávání polí v přirozeně bezlesých místech. Archeologické nálezy ukazují, že tito lidé dojili krávy a hojně využívali mléko. Otázkou ale zůstává, do jako míry chov skotu v zemědělství kultury s lineární keramikou závisel na lese a jak sezónní nedostatek píce ovlivňoval dostupnost mléka.
Lenka Kovačiková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a její kolegové v mezinárodním vědeckém týmu zjišťovali, jakou roli v chovu prvních zemědělců hrálo využívání lesa jako místa pro obživu skotu. Analyzovali proto poměry stabilních izotopů uhlíku a izotopů kyslíku v zubní sklovině skotu z období kultury s lineární keramikou z nalezišť Chotěbudice a Černý Vůl v České republice. Jejich výsledky ukazují, že lidé kultury s lineární keramikou využívali pro chov skotu zapojené lesní porosty jen velmi omezeně. Skot drželi v místech nezarostlých lesem. Archeologické nálezy dokládají, že lidé tehdy během zimy sbírali pro dobytek v lese listí. Podle všeho ale nedostatek píce vedl k tomu, že krávy měly mléko jenom po omezenou dobu během roku.
Kontakt: Ing. Lenka Kovačíková, Ph.D. (lenka.kovacikova at gmail.com)
