Jak herbivoři a patogeny ovlivňují obnovu populací stromu Guazuma ulmifolia?
V tropických deštných lesích zahyne významná část dřevin už jako semeno nebo semenáček. Toto umírání přitom bývá zásadní pro diverzitu starších jedinců dřevin. V této mortalitě dřevin hrají klíčovou roli herbivoři, především hmyz, a také patogeny, což jsou zase obvykle různé druhy hub. Vliv herbivorů a patogenů na dřeviny tropických lesů vědci zkoumají většinou s pomocí insekticidů nebo fungicidů, tedy látek, které na místě experimentu vyřadí herbivory, respektive houby, ze hry. Výzkum se ale doposud obvykle zaměřoval buď na použití insekticidu, nebo fungicidu. O případných vzájemných vztazích mezi herbivory a patogeny v souvislosti s jejich působením na tropické dřeviny jsme doposud mnoho nevěděli.
Simon T. Segar z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR se svými spolupracovníky v mezinárodním týmu prostudoval vliv hmyzích herbivorů a zároveň i houbových patogenů na obnovu populací hospodářsky velmi významné americké dřeviny Guazuma ulmifolia. Sběr semen a následný výzkum probíhal v Panamě. Jde o tropický strom střední velikosti z čeledi slézovitých. Svým vzhledem na první pohled nijak zvlášť neoslní. Ve skutečnosti je ale všestranně využitelný. Roste především v Karibiku a Mexiku, stejně jako v dalších zemích střední a jižní Ameriky, kde je jedním z nejběžnějších stromů v zemědělských oblastech a druhotných lesích. Guazuma má snadno opracovatelné dřevo, ze kterého je možné vyrábět konstrukce, krabice nebo třeba nástroje. Zároveň je to významné krmivo pro hospodářská zvířata a plody tohoto stromy jsou jedlé jak syrové, tak i vařené. Kromě toho má kůra i další součásti stromu léčivé účinky, jak domnělé, tak i reálně prokázané.
Vědci zjistili, že značný počet plodů stromu Guazuma ulmifolia (92 procent) bylo napadeno herbivory již před rozšiřováním z mateřské rostliny, především brouky. Oproti tomu semena v prostředí byla napadena jen zanedbatelně, a to jak hmyzem, tak i patogeny. Semenáčky studovaného stromu rostly během prvních týdnů života jen pomalu a jejich mortalita byla velmi vysoká (více než 95 procent). Hmyz se přitom na úmrtnosti semenáčků podílel jen málo a jejich mortalita byla naopak úzce spojená s dešťovými srážkami. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úspěšná obnova populací strom Guazuma ulmifolia kriticky závisí na včasném rozšíření semen, na němž se podílejí především obratlovci, a pak také na vhodných podmínkách v prostředí během prvních týdnů růstu semenáčků.
Kontakt: MSc. Simon Tristram Segar, Ph.D. (simon.t.segar at gmail.com)
