Jak herbivoři a patogeny ovlivňují obnovu populací stromu Guazuma ulmifolia?

V tropických deštných lesích zahyne významná část dřevin už jako semeno nebo semenáček. Toto umírání přitom bývá zásadní pro diverzitu starších jedinců dřevin. V této mortalitě dřevin hrají klíčovou roli herbivoři, především hmyz, a také patogeny, což jsou zase obvykle různé druhy hub. Vliv herbivorů a patogenů na dřeviny tropických lesů vědci zkoumají většinou s pomocí insekticidů nebo fungicidů, tedy látek, které na místě experimentu vyřadí herbivory, respektive houby, ze hry. Výzkum se ale doposud obvykle zaměřoval buď na použití insekticidu, nebo fungicidu. O případných vzájemných vztazích mezi herbivory a patogeny v souvislosti s jejich působením na tropické dřeviny jsme doposud mnoho nevěděli.

Simon T. Segar z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR se svými spolupracovníky v mezinárodním týmu prostudoval vliv hmyzích herbivorů a zároveň i houbových patogenů na obnovu populací hospodářsky velmi významné americké dřeviny Guazuma ulmifolia. Sběr semen a následný výzkum probíhal v Panamě. Jde o tropický strom střední velikosti z čeledi slézovitých. Svým vzhledem na první pohled nijak zvlášť neoslní. Ve skutečnosti je ale všestranně využitelný. Roste především v Karibiku a Mexiku, stejně jako v dalších zemích střední a jižní Ameriky, kde je jedním z nejběžnějších stromů v zemědělských oblastech a druhotných lesích. Guazuma má snadno opracovatelné dřevo, ze kterého je možné vyrábět konstrukce, krabice nebo třeba nástroje. Zároveň je to významné krmivo pro hospodářská zvířata a plody tohoto stromy jsou jedlé jak syrové, tak i vařené. Kromě toho má kůra i další součásti stromu léčivé účinky, jak domnělé, tak i reálně prokázané.

Vědci zjistili, že značný počet plodů stromu Guazuma ulmifolia (92 procent) bylo napadeno herbivory již před rozšiřováním z mateřské rostliny, především brouky. Oproti tomu semena v prostředí byla napadena jen zanedbatelně, a to jak hmyzem, tak i patogeny. Semenáčky studovaného stromu rostly během prvních týdnů života jen pomalu a jejich mortalita byla velmi vysoká (více než 95 procent). Hmyz se přitom na úmrtnosti semenáčků podílel jen málo a jejich mortalita byla naopak úzce spojená s dešťovými srážkami. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úspěšná obnova populací strom Guazuma ulmifolia kriticky závisí na včasném rozšíření semen, na němž se podílejí především obratlovci, a pak také na vhodných podmínkách v prostředí během prvních týdnů růstu semenáčků.

 

Solé, R., Gripenberg, S., Lewis, O. T., Markesteijn, L., Ratz, T., Čtvrtečka, R., Butterill, P. T., Segar, S. T., Metz, M. A., Dahl, C., Rivera, M., Viquez, K., Ferguson, W., Guevara, M., Basset, Y. 2019. The role of herbivorous insects and pathogens in the regeneration dynamics of Guazuma ulmifolia in Panama. Nature Conservation 32: 81–101.

Kontakt: MSc. Simon Tristram Segar, Ph.D. (simon.t.segar at gmail.com)


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.