Izotopové složení archeálních lipidů v mořských sedimentech
Archaea, tedy organismy z jedné ze tří hlavních větví života na Zemi, jsou sice jen bakteriální velikosti, zároveň ale hrají zásadní roli v geochemických cyklech, například pokud jde o mořské prostředí. Obývají prakticky celý oceán, od povrchových vod až do hlubin minimálně 2 kilometry pod mořským dnem. Jejich charakteristické membránové lipidy se hojně využívají jako indikátory jak v paleoenvironmentálních tak i biogeochemických výzkumech. Zdrojem archeálních lipidů v mořských sedimentech jsou bentická archaea, fosilní pozůstatky planktonních archaeí, a rovněž pozůstatky archaeí z míst mimo oceán, například z půdy. Příspěvek jednotlivých zdrojů k obsahu těchto lipidů v mořských sedimentech ale není úplně jasný.
Travis Meador z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR a Univerzity Brémy, a jeho kolegové nedávno analyzovali poměr izotopů známý jako δ13C, čili poměr izotopů uhlíku-13 a uhlíku-12, v archeálních lipidech z mořských sedimentů. V rámci svého výzkumu odebrali celkem 44 vzorků z mořského dna ve Středozemním, Marmarském a Černém moři, které reprezentují rozmanité mořské sedimenty.
Z jejich výsledků vyplývá, že archeální lipid crenarchaeol ve zkoumaných sedimentech buď pochází z fosilií planktonních archaeí anebo z recyklace lipidů bentickými zástupci. Archaeol oproti tomu pochází spíše z produkce bentických chemolitoautotrofních, metanotrofních, metanogenních a heterotrofních archaeí. Když badatelé prozkoumali vzorky získané v blízkosti delty řeky Rýn, tak se ukázalo, že tam jsou zastoupené lipidy archaeí ze souše až 43 procenty. To znamená, že jejich vliv na výzkum archeálních lipidů mořských sedimentů a na jejich využívání jako indikátorů může být značný a odborníci by s tím měli počítat.
Kontakt: Travis B. Meador, Ph.D. (tmeador at prf.jcu.cz).
