Izolace plastidů a mitochondrií z buněk řasy Chromera velia
Skupina výtrusovců zahrnuje množství parazitů, z nichž někteří vyvolávají velmi závažná onemocnění, jak u lidí, tak i u dalších živočichů. V neposlední řadě to je původce malárie, čili zimnička nebo původce toxoplazmózy, tedy toxoplazma. Výzkum výtrusovců je proto v dnešní době v centru pozornosti, i když je komplikovaný. Miroslav Oborník z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR a jeho spolupracovníci se zásadním způsobem podíleli na objevu chromeridů, jednobuněčných prvoků, kteří jsou velmi blízce příbuzní výtrusovců, ale zároveň jsou fotosyntetičtí a jejich výzkum je snadnější.
Dnes již máme k dispozici řadu informací o genomu a transkriptomu chromeridů. Pokud jde ale jejich proteiny, čili proteom, tak je ještě co dohánět. V této souvislosti hrají klíčovou roli organely chromeridů, které se ale doposud nepodařilo spolehlivě izolovat v neporušeném stavu. Oborník a jeho kolegové vyvinuli novou metodu pro současnou izolaci plastidů a mitochondrií chromeridů. Tento rychlý a efektivní postup rovněž vyzkoušeli a pomocí pokročilých zobrazovacích metod ověřili, že poskytuje čisté vzorky plastidů a mitochondrií chromeridů.
Nová procedura zahrnuje enzymatické rozrušení buněk chromeridů a následné rozdělení jejich komponent gradientovou centrifugací. V prvním kroku centrifugace je získán sediment s plastidy, které jsou pak následnou centrifugací vyčištěny, zatímco mitochondrie jsou získány další centrifugací supernatantu po první centrifugaci. Izolace organel a jejich čistota byla potvrzena transmisní elektronovou mikroskopií, fluorescenční optickou mikroskopií a imunologickými analýzami s protilátkami. Nový postup izolace organel nabízí příležitost pro další studie proteomu, organel i buněčné biologie chromeridů. S dílčími úpravami bude možné tuto metodu využít i pro jiné jednobuněčné řasy se silnou buněčnou stěnou.
Kontakt: prof. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D. (obornik at paru.cas.cz)