Hmyzožravé ptáky lákají borovice napadené herbivory
Když jsou rostliny napadané herbivory, tak nejsou úplně bezbranné, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti mají k dispozici nejen ostny, žahavé chlupy či rostlinné toxiny, ale také celou řadu dalších obranných mechanismů. Mohou například v případě poškození herbivory snižovat nutriční hodnotu svých pletiv nebo naopak po poškození produkovat pro herbivory škodlivé chemikálie. Jednou z možností je i to, že rostliny v případě poškození k sobě lákají predátory anebo parazitoidy herbivorů, kteří na ně útočí. Postupně se ukázalo, že rostliny v takovém případě „informují“ predátory a parazitoidy těkavými chemickými látkami nebo také vizuálními signály.
Dřívější výzkum již odhalil, že ke stromům napadeným herbivorním hmyzem jsou lákáni hmyzožraví ptáci. A to i přesto, že nemohou vidět či cítit samotné herbivory nebo jejich trus. Až doposud ale bylo jasné, jakým způsobem je stromy vlastně lákají. Elina Mäntylä z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR, německé Freie Universität Berlin a finské University of Turku a její kolegové detailně prozkoumali reakci sýkor koňader a sýkor modřinek na poškození borovic lesních herbivorními larvami blanokřídlých hřebenulí borových.
Badatelé vypouštěli jednotlivé ptáky v experimentální komoře, kde jim nabízeli větve borovic, buď napadené larvami hřebenulí anebo nenapadené herbivory. V prvním experimentu sýkory větve viděly, ale nemohly je cítit, protože byly neprodyšně izolované průhledným materiálem. Ve druhém experimentu sýkory naopak větve neviděly, ale mohly je cítit, protože byly obalené neprůhledným, nicméně prodyšným materiálem. Výsledky experimentů ukázaly, že sýkory jsou přitahované k větvím napadeným herbivory, a to v obou případech. Zdá se tedy, že přinejmenším tito ptáci využívají jak pachové, tak vizuální signály pocházející ze stromů, které je navedou ke kořisti.
Kontakt: MSc. Elina Kukka-Maaria Mäntylä, Ph.D. (e.mantyla_at_entu.cas.cz)