Evoluce sdílení potravy napříč lidskými společnostmi
Lidé se spolu dělí o potravu v rozsahu u jiných druhů primátů zcela nevídaném. Jídlo sdílíme velmi často a toto sdílení má velký sociální význam. Například dnešní lovci sběrači sdílejí jídlo neustále, jak v rámci jednotlivých rodin, tak i mezi nimi. Odborníci se domnívají, že toto chování úzce souvisí s řadou biologických rysů naše druhu, jako je dlouhé dětství a dospívání, pozdější nástup produktivity v průběh života nebo dlouhé post-reprodukční období. Sdílení jídla mezi rodinami či domácnosti může být adaptací na nepředvídatelné podmínky prostředí, přírodní pohromy jako sucha nebo záplavy, které čas od času zničí zdroj potravin. Lidské společnosti se v rozsahu sdílení jídla značně liší. Pravidelné sdílení mezi domácnostmi je relativně vzácné. Vyskytuje se asi u jedné třetiny společností.
Pavel Duda z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho spolupracovníci z Emory University v Atlantě a University Curychu ve své nové studii ověřovali existující hypotézy o příčinách sdílení jídla. Využili k tomu data z takzvaného Standardního mezikulturního vzorku (Standard Cross-Cultural Sample), což je globální reprezentativní vzorek vybraných, etnograficky zdokumentovaných lidských společností. S využitím údajů o sociální organizaci, způsobu obživy a historii těchto společností a také ekologických údajů jako je předvídatelnost teploty nebo srážek zjišťovali, čím je podmíněno sdílení jídla u lidských společností.
Výsledky analýz dovedly badatele k závěru, že sdílení jídla je méně pravděpodobné všude tam, kde mají lidé k dispozici alternativní možnosti zásobování se potravinami, jako je dlouhodobé skladování potravin, chov hospodářských zvířat nebo obchodování. Rovněž se ukázalo, že sdílení jídla je úzce spojené s dělbou práce (ve společnostech, kde lidé více spolupracují, se pak také více dělí o „plody“ své práce). Z analýzy fylogeneze, zachycující historii studovaných populací, vyplývá, že normy sdílení potravy se měnily relativně velmi rychle. Lidské společnosti takto reagují na ekologické změny nebo příchody do nového prostředí.
Kontakt: Mgr. Pavel Duda (dudapa01 at gmail.com)
