Evoluce píďalek rodu Eois z jihoamerických And
Píďalky rodu Eois na první pohled nepatří k těm nejhezčím motýlům, i když mají své kouzlo. Přesto ale jde o jedny z nejvíce studovaných tropických můr na světě. Jsou těsně spjaté se svými hostitelskými rostlinami pepřovníky (Piper) a dalšími příbuznými rostlinami. Píďalky inspirovaly mnoho vědeckých studií o jejich životních cyklech, fylogenezi a evoluční biologii. Teď se k nim připojila i nová studie, na které se podílel Carlo Lutz Seifert z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a z Biologického centra AV ČR.
Badatelé zpracovali fylogenetickou analýzu 221 druhů píďalek rodu Eois, kterou založili na sekvencích mitochondriálního genu COI a jaderného genu Ef1-alpha. Výsledky analýzy potvrzují, že k rozrůznění základních skupin v rámci rodu Eois došlo během třetihor v období miocénu. Od té doby probíhala intenzivní evoluce rodu a vznikání nových druhů, které se zpomalilo až v období pleistocénu. V jižní Americe velmi pravděpodobně pohánělo evoluci těchto můr vrásnění And.
Fylogenetická analýza a spolu s ní i rozšířená databáze vztahů píďalek a jejich hostitelských rostlin rovněž potvrdila, že housenky těchto píďalek několikrát nezávisle přešly z pepřovníků (Piper) na jiné hostitelské rostliny. Několikrát přešly na pepřince (Peperomia), které jsou pepřovníkům velmi blízce příbuzné, takže to bylo relativně snadné. V dalších případech šlo vždy o jednotlivé změny hostitelských rostlin, které jsou vůči pepřovníkům méně příbuzné.
Kontakt: MSc. Carlo Lutz Seifert (carl.seifert at entu.cas.cz)
