Co ovlivňuje tvorbu biomasy v brazilské kulturní krajině se suchomilnou vegetací?

Ve vnitrozemí severovýchodní Brazílie roste suchomilná vegetace s keři a nízkými stromy. Těmto porostům se říká Caatinga, což v jazyce domorodého kmene Tupí a znamená „světlý les“, a v závislosti na srážkách přecházejí z polopouštní krajiny s kaktusy, přes buš, která je v Caatinze nejběžnější, až do ostrůvků vzrostlého lesa. Caatinga přitom není nijak malá. Ve skutečnosti se rozkládá na přibližně 800 tisících kilometrech čtverečních a představuje tím pádem asi desetinu území celé Brazílie. Vzhledem k rozloze Caatingy nepřekvapí, že tyto porosty často velmi ovlivňují místní lidé, kteří v Caatinze vytvářejí rozlehlé oblasti kulturní krajiny.

Julia Sfair z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a brazilské Universidade Federal de Pernambuco se svými spolupracovníky nedávno prostudovala faktory, které ovlivňují množství nadzemní biomasy v kulturní krajině vytvořené z vegetace typu Caatinga. Nadzemní vegetace je přitom významným ukazatelem čisté primární produkce ekosystému, a také úzce souvisí s ekosystémovými službami, jako je ukládání uhlíku nebo poskytování potravy. Badatelé zjišťovali, jak nadzemní biomasu ovlivňuje sukcesní fáze vegetace, druhové bohatství, funkční složení společenstev, srážky, pastva, a také obsah živin v půdě. Během výzkumu určili na vybraných studovaných plochách biomasu celkem 8911 dřevin, jejichž kmen měl na úrovni země průměr minimálně 3 centimetry.

Výzkum ukázal, že nadzemní biomasa studované vegetace je výsledkem vzájemného působení sukcesního stáří porostu, srážek a druhového bohatství těchto porostů. Studie rovněž potvrdila, že zemědělství s kácením a vypalováním původních porostů, které je na územích porostlých vegetací typu Caatinga běžné, vede ke vzniku mozaikovité vegetace s různým množstvím nadzemní biomasy, v níž se míchají porosty různého sukcesního stáří. K tomu, aby byl v kulturní krajině tohoto typu dostatek nadzemní biomasy, jsou podle autorů studie nutná nejen dlouhá období, kdy je určité území ponecháno ladem, ale také aktivní ochrana druhově bohatých lesních porostů.

Souza, D. G., Sfair, J. C., de Paula, A. S., Barros, M. F., Rito, K. F., Tabarelli, M. 2019. Multiple drivers of aboveground biomass in a human-modified landscape of the Caatinga dry forest. Forest Ecology & Management 435: 57–65.

Kontakt: Julia Caram Sfair, Ph.D. (juliacaram at gmail.com)

 


O přírodovědě.cz

Edukačně-popularizační portál Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích určený pro středoškoláky, jejich vyučující, ale i veřejnost. Představujeme zde naše aktivity, výzkumy a objevy.