Co ovlivňuje rozklad hmoty rašeliníků?
Severská rašeliniště skladují ohromná množství uhlíku. Podle nedávných odhadů je to asi 436 gigatun, což odpovídá zhruba polovině uhlíku, který je v podobě oxidu uhličitého obsažený v atmosféře. V rašeliništích je uhlík uložený jako rašelina, tedy nedokonale rozložená organická hmota. Zásadní část rašeliny a téměř polovina její hmoty přitom pochází z mechorostů, především z rašeliníků (rod Sphagnum). Rašeliníky fungují v rašeliništích jako ekosystémoví inženýři, kteří tvoří a udržují celý ekosystém.
Při vzniku rašeliny hraje významnou úlohu biochemie rašeliníků. Tomáš Hájek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a jeho švédští spolupracovníci prostudovali opad, tedy odumřelou hmotu, z celkem 15 druhů rašeliníků severní polokoule. Sledovali přitom vztah mezi biochemickými vlastnostmi a rychlostí rozkladu organické hmoty rašeliníků. Rozklad rašeliníků studovali jak v laboratorních, tak i v terénních podmínkách.
Výsledky jejich výzkumu ukazují, že s rostoucím obsahem unikátního polysacharidu sphagnanu a rozpustných i polymerních fenolických látek roste i odolnost hmoty rašeliníků vůči rozkladu. To platí hlavně v jednotných laboratorních podmínkách; v terénu se tato závislost stírá vlivem dalších faktorů prostředí, neboť druhy odolné rozkladu obývají pro rozklad vlhkostně příznivá stanoviště. Vliv metabolitů na rozklad opadu rašeliníků dále podle autorů souvisí s dostupností živin v konkrétním prostředí.
Kontakt: RNDr. Tomáš Hájek, Ph.D (tomas.hajek at prf.jcu.cz)
