Co drží pohromadě sladkovodní potravní sítě?
Sladkovodní biotopy často zahrnují několik různých prostředí: volnou vodu, dno a příbřežní části s bohatou vegetací. Každé z těchto prostředí je charakterizováno jiným místním společenstvem, které závisí na jiných zdrojích energie. Zatímco organismy ve volné vodě jsou malé a je pro ně typický rychlý obrat biomasy, fauna dna zahrnuje větší organismy a pomalejší obrat biomasy. Předchozí výzkumy ukázaly, že jejich koexistence může být zajištěna pohyblivými vrcholovými predátory, kteří tato společenstva spojují do takzvaných vícekanálových potravních sítí. Zatím ale nebyly přesně známy mechanismy, které tuto koexistenci zaručují.
Nová studie publikovaná v časopise Ecology Letters přináší vysvětlení těchto empirických pozorování. Výzkum vedený PhD studentem Samuelem Dijoux z Laboratoře biodiversity a ekologie vodního hmyzu na ENTÚ BC AV ČR a Katedry biologie ekosystémů na PřF JU využil simulačních modelů k vyhodnocení přínosu vlastností jednotlivých prostředí ke struktuře a stabilitě vícekanálových potravních sítí. Studie prokázala, že koexistence druhů nebo naopak na sebe navazující extinkce v rámci celého společenstva jsou řízeny kombinací asymetrií v produktivitě různých prostředí a velikosti místních druhů. Vícekanálové potravní sítě tak drží pohromadě jejich ‘symetrická asymetrie’, která vyvažuje odlišnosti na různých trofických úrovních a upravuje tok energie skrze různé kanály potravní sítě. Výsledky studie také ukazují, jak dalekosáhle mohou eutrofizace a další změny způsobené člověkem ovlivnit sladkovodní společenstva.
Kontakt: doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D. (boukal_at_entu.cas.cz).
