Tvrdá voda

Úvod: 

Pojem tvrdá voda není přesný a používá se spíše z tradičních důvodů. Tvrdá voda je voda s vysokým obsahem minerálních látek, zejména iontů vápníku a hořčíku, kdy jsou tedy chybně přisuzovány stejné chemické i biologické vlastnosti oběma prvkům. Přesněji je tvrdost vody vyjádřená koncentrací všech vícemocných kationtů kovů alkalických zemin. Kromě sumy vápenaté a hořečnaté ionty mohou přispět k výsledné koncentraci vody i hliník, mangan, zinek, baryum, stroncium a železo. V případě, že se jedná pouze o koncentraci vápníku a hořčíku jsou výsledky uvedeny dle normy v mmol/l. Dle množství rozpuštěných iontů vápníku a hořčíku je voda klasifikována do třech základních skupin, na vodu měkkou, středně tvrdou a tvrdou. 

Tab. 1: Rozdělení dle množství rozpuštěných látek: 

Vápenaté a hořečnaté ionty se dostávají do vody z přírodních zdrojů anebo činností člověka. Do vody se tyto ionty dostávají vlivem rozpouštění minerálů, voda funguje jako rozpouštědlo. Za přírodní zdroj se považuje např. uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý anebo magnezit. 

Negativní důsledky tvrdé vody: 

• Zhoršené senzorické vlastnosti pitné vody – tvorba povlaku na hladině kávy či čaje
• Snížený obsah aromatických látek
• Delší doba vaření jídla
• Tvorba inkrustací – snížená životnost potrubí
• Snížená účinnost pracích a mycích prostředků
• Způsobuje vysušování, podráždění a tvorbu ekzémů, vysušování a lámání vlasů 

Negativní důsledky měkké vody: 

• Způsobuje korozi trubek a povrchů 

Fyziologický vliv koncentrace Ca a Mg na lidský organismus

Legislativa nestanovuje limit tvrdosti vody, pouze uvádí doporučenou hodnotu 2,0 ‑ 3,5 mmol/l. Koncentrace vápníku by měla být minimálně 40 ‑ 80 mg/l (0,99 – 1,99 mmol/l) a hořčíku 20 ‑ 30 mg/l (0,82 – 1,23 mmol/l). Negativní účinky zvýšené koncentrace těchto iontů u pitné vody nebyly jednoznačně prokázáné. V některých oblastech, kde hodnota překročila 5 mmol/l byl prokázán vyšší výskyt cholitiázy, urolitiázy, artrózy a artropatií oproti oblastem s měkčí vodou.