Atlas života

Archea

Prezentace stručně představuje Archea nebo také archebakterie , latinsky Archaea, jsou po eukaryotech a bakteriích třetí hlavní větví stromu života. Výjimečnost archeí byla odhalena až v roce 1977, díky rozvoji molekulární fylogenetiky. Charakteristickou vlastností jejich buněk jsou buněčné membrány s lipidy obsahujícími éterovou vazbu a izoprenové řetězce.

Najdeme mezi nimi řadu ekologicky zvláštních typů a jejich diverzita je dosud jenom málo známá. Zároveň ale tvoří až 20 procent veškeré planetární biomasy. Najdou se mezi nimi například druhy halofilní ze slaných prostředí , termofilní a acidofilní z horkých pramenů, ale i mořské psychrofilní druhy a také mezofilní z běžných podmínek vod i půd.

Převládající koncept fylogeneze archeí zahrnuje skupiny 1. Thaumatoarchaeota (mezofilní typy, např. Nitrosopumilus), 2. Korarchaeota (termofilní), 3. Nanoarchaeota (zvláštní malí symbionti), 4. Crenarchaeota (např. Pyrobaculum, Sulfolobus, Ignicoccus) a 5. Euryarchaeota (např. Pyrococcus, Methanopyrus, Methanocaldococcus, Thermoplasma, Archaeoglobus, Methanosarcina, Methanospirillum, Halobacterium, Haloquadratum).



Galerie Atlas života

Prezentace Archaea [PDF]

Prezentace Archaea [PPT]

9.5.2012
Miniaturní mamuti z Kréty
Nikoliv trpasličí sloni, ale trpasličí mamuti žili na Krétě ještě před pouhými 800 tisíci lety.
Nejmenší mamuti žili na Krétě, byli jen metr vysocí
10.5.2012
Metakapalina novou inspirací akustiky
Po více než 15 letech se povedlo vytvořit reálnou metakapalinu – pevnou látku s vlastnostmi kapaliny. Velmi lehká hmota je (takřka) nestlačitelná a má (skoro) nulovou viskozitu.
Metakapalina – naděje pro vývoj akustických zařízení
23.5.2012
Může na Slunci vzniknout hvězdná supererupce?
Není to zcela vyloučeno. Orbitální dalekohled Kepler nalezl za 120 dní pozorování 365 supererupcí mezi více než 83 tisíci hvězdami stejného druhu, jako je Slunce.
Hvězdné supererupce v datech sondy Kepler