Imunita
Tato prezentace uvádí do problematiky imunity, čili schopnosti organismů bránit se antigenům spouštěním imunitní odpovědi. V lidském těle můžeme rozlišit tři hlavní obranné linie imunity: 1. vnější (kůže, sliznice a jejich výměšky), 2. vnitřní (nespecifická spouštějící zánět) a 3. specifická obrana (lymfocyty a protilátky).
Existuje imunita adaptivní (získaná), která může být přirozená (pasivní od matky nebo aktivní z infekce) a umělá (pasivní přenosem protilátek nebo aktivní očkováním) a také imunita vrozená.
Imunitní obrana zahrnuje buněčnou imunitu, kterou tvoří různé typy bílých krvinek (např. neutrofilní granulocyty, eosinofilní granulocyty, bazofilní granulocyty, T-lymfocyty, B-lymfocyty, NK-buňky, monocyty, makrofágy nebo dendritické buňky). Součástí imunitní obrany je ale i látková imunita, kterou představují např. protilátky (imunoglobuliny), komplement (systém kaskády reakcí cca 30 proteinů) a cytokiny (specifické signální proteiny).
Výzkum bakterií E. coli a Paracoccus dentrificans prokázal, že mohou růst v gravitaci více než 400 tisíckrát silnější, než panuje na povrchu Země.
Bacteria can grow under extreme gravity
Dvě populace halančíkovců, ryb z čeledi Cyprinodontidae, obývající karibský ostrov San Salvador a poloostrov Yucatán, vykazují extrémně rychlou evoluci.
Explosive evolution in pupfish
Střevíčník Cypripedium fargesii předstírá infekci houbou černí (Cladosporium) a přitahuje tak pozornost much stlačenek (Platypezidae) za účelem opylení.
Rare orchids mimic fungus to attract flies