Zajištění studia v doktorských studijních programech | Jihočeská univerzita

Vypsání přijímacího řízení: na úřední desce fakulty se vyhlásí lhůta pro podání přihlášek ke studiu v doktorských studijních programech včetně náležitostí, jež musí přihláška obsahovat, podmínky přijetí, termín přijímacího řízení, atd.
Zajistí: děkan, proděkan, studijní oddělení.
Současně se zveřejní předem známá témata doktorských prací včetně potenciálních školitelů. Podklady dle uvážení dodají oborové rady.
Zajistí: předseda oborové rady, studijní oddělení, proděkan.
Studijní oddělení shromažďuje přihlášky.
Zajistí: studijní oddělení.
Mezi lhůtou pro podání přihlášek a vlastním přijímacím řízením je doba nejméně 2 týdny. Po uplynutí lhůty pro podávání přihlášek studijní oddělení vyhotoví seznamy přihlášených podle oborů a předá je spolu s přihláškami předsedům oborových rad.
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.
Předseda oborové rady podle počtu přihlášených studentů a jejich zaměření (je-li již známo) sestaví ve spolupráci s ostatními členy oborové rady návrh na přijímací komisi(e) a jejího předsedu(y) předloží jej děkanovi ke schválení. Přijímací komise má nejméně 3 členy (obvykle se navrhuje komise 4-5 členná), z nichž alespoň jeden je členem oborové rady. Je žádoucí, aby členem přijímací komise byl předpokládaný školitel.
Zajistí: předseda oborové rady.
Na základě návrhu děkan jmenuje přijímací komisi a předsedu komise a sdělí prostřednictvím studijního oddělení rozhodnutí předsedovi oborové rady. Komise včas stanoví místo a termín konání přijímacího řízení. Podle dispozic předsedy oborové rady informuje studijní oddělení členy komise o jejich jmenování a přihlášené uchazeče o místě a termínu konání přijímacího řízení.
Zajistí: děkan, studijní oddělení, předseda oborové rady.
Vlastní průběh přijímacího řízení po technické i odborné stránce zajišťuje a organizuje oborová rada. Pověřený člen komise (obvykle ten, který je delegován oborovou radou) si vyžádá na studijním oddělení formulář protokolu pro zápis průběhu a výsledku přijímacího řízení.
Zajistí: předseda oborové rady.
Jednání přijímací komise řídí její předseda. Závěry přijímacího řízení (tj. zejména zdůvodněné doporučení přijmout-nepřijmout) se zapíší do protokolu o přijímacím řízení. V protokolu navrhne komise školitele a zaměření doktorské disertační práce. Může také doporučit absolvování až 5 předmětů (návrh schvaluje oborová rada jako součást Plánu doktorského studia studenta; předměty lze návrhem školitele upřesnit i ve výročních zprávách o průběhu studia, a to nejpozději ve zprávě za druhý rok studia - návrh školitele podléhá schválení oborovou radou.
Zajistí: předseda přijímací komise, dále oborová rada a školitel.
Veškerou dokumentaci, zejména komisi postoupené přihlášky ke studiu a protokoly o přijímacím řízení, podepsané všemi přítomnými členy komise, předá předseda přijímací komise na studijní oddělení. Studijní oddělení zajistí předání dokumentů děkanovi.
Zajistí: předseda přijímací komise, předseda oborové rady, studijní oddělení.
O přijetí ke studiu rozhoduje děkan. Rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení sdělí děkan prostřednictvím studijního oddělení uchazeči a informuje i předsedu oborové rady.
Zajistí: děkan, proděkan, studijní oddělení.
Uchazeči přijatí ke studiu se ve stanoveném termínu zapíší. Podkladem pro zápis je protokol o přijímacím řízení a rozhodnutí děkana o přijetí ke studiu.
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.

Průběh studia

Do 1 měsíce od začátku studia předloží student oborové radě prostřednictvím studijního oddělení "Plán doktorského studia" (2 výtisky), který vypracoval s navrženým školitelem na základě závěrů přijímacího řízení. Plán doktorského studia tvoří a) formulář vypracovaný (vyplněný) podle vzoru, který je k dispozici na studijním oddělení a na www adrese BF JU, b) rozbor zadání doktorské disertace; obsah, formu a rozsah zadání stanoví oborová rada.
Zajistí: školitel, student, oborová rada, studijní oddělení.
Školitelem studenta v doktorském studijním programu může být profesor, docent, doktor věd nebo jiný významný odborník. V případě odborníků bez habilitace nebo bez titulu doktora věd musí oborová rada předložit děkanovi písemné odůvodnění svého návrhu na jmenování školitelem. Vyžaduje-li to specifické zaměření disertační práce, může být (obvykle na návrh školitele) navržen i školitel - specialista (konzultant). V případě školitele, jenž není zaměstnancem BF JU, je současně navržen fakultní garant, který částečně přebírá povinnosti školitele (zejména úkony administrativní povahy). Práva a povinnosti školitele specifikuje Studijní a zkušební řád JU a související předpisy.
Studijní oddělení předá individuální Plány doktorského studia oborové radě.
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.
Oborová rada projedná předložené Plány doktorského studia (forma projednání je v kompetenci oborové rady, možná je i forma semináře, na němž studenti přednesou záměry svých doktorských prací). Je-li to třeba, vyzve oborová rada studenta, aby ve spolupráci se školitelem Plán doplnil či upravil. Schválený Plán předá oborová rada studentovi a na studijní oddělení, a to nejpozději do 3 měsíců od začátku studia doktoranda.
Zajistí: předseda oborové rady.
Po schválení Plánu studia oborovou radou děkan jmenuje školitele (a současně i školitele-specialistu a fakultního garanta, jsou-li oborou radou navrženi).
Zajistí: děkan, proděkan, studijní oddělení.
V průběhu prvního roku studia prezentuje student na semináři katedry nebo ústavu AV kritický rozbor problematiky disertační práce (záměry, metodiku, časový plán, atd.) a vypracuje literární rešerši problematiky. Písemně zpracovanou rešerši potvrzenou školitelem odevzdá student na studijní oddělení spolu s prohlášením o vystoupení na semináři, a to před koncem prvního roku studia. Studentům, kteří obvykle začínají studium na začátku října, se doporučuje uspořádat seminář a vypracovat a odevzdat rešerši nejpozději v červnu následujícího roku; v každém případě je třeba dodržet nejzazší termín do uplynutí prvního roku studia. Nesplnění této povinnosti se hodnotí jako neplnění základních povinností studenta v doktorském studijním programu. Školitelé vedou studenty k následnému opublikování rešerše.
Zajistí: student, školitel.
Každoročně student vypracuje "Výroční zprávu o průběhu studia", ve které uvede plnění svých povinností a stručně popíše pokroky ve své vědecké práci. Uvádějí se mj. absolvované předměty, pedagogická činnost, prezentace výsledků na konferencích, vystoupení na seminářích, publikování dílčích výsledků disertační práce a jiné významné okolnosti. Zprávu schválenou školitelem předloží student vždy k 31.10. prostřednictvím studijního oddělení oborové radě. Povinnost předložit v daném roce výroční zprávu mají všichni studenti studující k 31.10. déle než 3 měsíce (včetně studentů, kteří pokračují ve studiu po jeho přerušení, pokud přerušení studia skončilo před 1.8.).
Zajistí: student, školitel.
Mezi další povinnosti studenta patří:
1. samostatná práce, kterou si student zapisuje na každý semestr studia jako předmět "Doktorandská praxe" a jejíž úspěšnost školitel každý semestr potvrzuje udělením zápočtu; výkaz o studiu (index) předkládá student na studijní oddělení ke kontrole a uzavření každého semestru v termínech stanovených akademickým kalendářem,
2. účast na seminářích určených školitelem, včetně každoroční presentace vlastních výsledků,
3. pedagogická činnost, kterou po dohodě se školitelem určí vedoucí katedry v celkovém rozsahu 90 hodin za dobu studia; student si vždy opatří od garanta kurzu potvrzení o své pedagogické práci; tyto doklady předává spolu s výroční zprávou nebo jako součást výroční zprávy studijnímu oddělení k založení (povinnost pedagogické práce platí pouze pro studenty prezenční formy studia). Potvrzení od vyučujícího může být nahrazeno podpisem školitele ve výroční zprávě, zvláště v případech jiné pedagogické činnosti než je výuka v určitém předmětu. Za pedagogickou činnost se považuje zejména (1) vedení laboratorních cvičení a praktik, (2) laboratorní výuka jiných studentů (Bc., Mgr.), (3) aktivní podíl na zajištění exkurzí a terénních prací. Dále výjimečně (4) hlídací služby při přijímacích aj. zkouškách a (5) zajištění akcí typu Den otevřených dveří, apod. Za hodinu pedagogické praxe se považuje 45 minut výuky nebo 60 minut jiných činností.
4. úspěšné absolvování předepsaných předmětů a angličtiny ve stanoveném rozsahu, e) presentace vlastních výsledků na mezinárodní konferenci, zapsané jako studijní předmět,
5. publikace alespoň části výsledků doktorské práce (rozumí se přinejmenším ověřitelné potvrzení o akceptování rukopisu redakcí vědeckého časopisu apod.; Studijní a zkušební řád BF dále upřesňuje "kvalitu" časopisu, jehož impakt. faktor musí dosáhnout alespoň jedenkrát hodnotu alespoň 0,5 v posledních 4 letech - rozumí se rok předložení disertační práce a 3 předchozí kalendářní roky); je třeba, aby studenti byli takto vedeni a sami vyvinuli maximální úsilí k publikaci ucelené části vlastních výsledků již ve druhém roce studia.
Zajistí: student, školitel.

Konec studia - státní doktorská zkouška

Podle Studijního a zkušebního řádu BF "nejpozději do jednoho roku po splnění podmínek studia v doktorském studijním programu musí student obhájit disertační práci a složit státní doktorskou zkoušku". Podle platných předpisů je standardní doba studia 3 roky a proto je celková maximální doba studia 4 roky (toto ustanovení platí pro všechny studenty, kteří zahájili studium po 1.1. 1999). Do doby studia se nezapočítává případné přerušení studia, jež může celkově činit až 2 roky. Celkovou maximální dobu studia studentů, kteří zahájili studium před 1.1. 1999 stanovila individuálně oborová rada v intencích Opatření děkana ze dne 20.8. 1999.
Zajistí: student, školitel, předseda oborové rady.
Student podá přihlášku ke státní doktorské zkoušce na studijní oddělení, které poté informuje předsedu oborové rady.
Zajistí: student, studijní oddělení.
Oborová rada navrhne komisi a předsedu komise ke státní doktorské zkoušce. Členy komise pro státní zkoušku mohou být pouze profesoři, docenti a vědeckou radou BF schválení odborníci. Komise má 4 - 6 členů; minimální počet členů komise jsou 3, z nichž alespoň 1 musí být externí (ne zaměstnanec JU). Nejméně 1 člen komise musí být odborník schválený ministerstvem jako člen komisí pro státní zkoušky. Návrh podává oborová rada v dostatečném předstihu před předpokládaným termínem konání státní zkoušky a členství ve zkušební komisi s navrhovanými vždy předjedná; termín a místo zkoušky stanoví oborová rada současně s předložením návrhu na složení komise. Členem komise může být jmenován i školitel.
Zajistí: předseda oborové rady.
Na základě návrhu oborové rady jmenuje děkan členy a předsedu komise ke státní doktorské zkoušce. O svém rozhodnutí informuje předsedu oborové rady. Podle dispozic předsedy oborové rady (nebo předsedy zkušební komise) informuje studijní oddělení členy komise o jejich jmenování a studenta (nejpozději tři týdny před zkouškou) o složení zkušební komise a termínu a místu konání zkoušky.
Zajistí: děkan, proděkan, studijní oddělení.
Státní doktorskou zkoušku administrativně zajišťuje studijní oddělení (evidence přihlášky, rozeslání jmenovacích dopisů a další administrativní úkony podle dispozic předsedy oborové rady). Organizačně a technicky (místnost a ostatní náležitosti) zajišťuje zkoušku katedra podle příslušnosti oborové rady, a to ve spolupráci s oborovou radou a komisí pro státní zkoušku. Předseda komise si před vlastní zkouškou vyžádá na studijním oddělení formulář protokolu pro zápis průběhu a výsledku státní zkoušky.
Zajistí: studijní oddělení, vedoucí katedry, předseda oborové rady, předseda komise.
Státní zkoušku řídí předseda zkušební komise. Průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Státní doktorská zkouška obvykle trvá kolem 2 hodin. O výsledku zkoušky se rozhoduje tajným hlasováním. Nezbytná je účast alespoň 3 členů komise a platí prostá většina hlasů. V případě rovnosti hlasů se hlasování opakuje a předseda komise má dva hlasy. Zkouška se hodnotí známkou "vyhověl(a)" nebo "nevyhověl(a)".
Zajistí: předseda komise.
V případě neúspěchu je možno zkoušku nejdříve za dva měsíce a nejpozději do jednoho roku jednou opakovat, přičemž se musí změnit alespoň polovina členů komise. K opakované zkoušce se student musí ve vymezeném termínu znovu přihlásit a dále se postupuje jako u první zkoušky.
Veškerou dokumentaci, zejména protokol o průběhu a výsledku státní zkoušky, podepsaný všemi přítomnými členy komise a komisi postoupené jiné materiály, předá předseda zkušební komise na studijní oddělení.
Zajistí: předseda komise.

Konec studia - obhajoba disertační práce

Přihlášku k obhajobě doktorské disertační práce podá student na studijní oddělení spolu se všemi náležitostmi. Disertační práce se odevzdává v šesti výtiscích a její souhrn (dříve tzv. autoreferát) o rozsahu 5 - 10 stran v angličtině ve dvaceti výtiscích. Dále se předkládá 3x životopis doplněný o seznam publikací a referátů na konferencích a 3x vyjádření školitele k disertaci. Studijní oddělení nezahájí další kroky k obhajobě práce, dokud nejsou předloženy všechny požadované materiály v patřičném počtu výtisků a dokud oborová rada nedá souhlas k obhajobě (viz článek 31).
Zajistí: student, školitel.
Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění ve vědeckém časopise, který alespoň jedenkrát dosáhl v posledních čtyřech letech impaktního faktoru 0,5. Výjimku z tohoto požadavku může povolit příslušná oborová rada. Disertační práce může být napsána česky, slovensky nebo anglicky. Může sestávat z publikací a rukopisů doplněných o společný úvod a shrnutí výsledků se závěry - tato forma se preferuje. Disertační práce obsahuje: (1) povinně titulní list (název univerzity, název fakulty, jméno a příjmení doktoranda, název disertační práce, druh práce - "doktorská disertační práce", jméno, příjmení a zaměstnavatele školitele a školitele specialisty, byl-li ustanoven, místo - České Budějovice - a rok vypracování, (2) povinně list s bibliografickými údaji dle Opatření děkana ze dne 20.12. 1999 o překladech názvů bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních prací, (3) povinně list s vyjádřením podílu a podpisy spoluautorů publikací předkládaných jako disertační práce nebo jako doklad o publikování alespoň části disertační práce; vyjádření o autorském podílu může být i slovní bez procentického vyčíslení, (4) nepovinně list s poděkováním a (5) povinně list s obsahem. Tyto listy se buď nečíslují, nebo se označují dle výše uvedeného Opatření děkana. Následuje vlastní text disertace, stránkovaný dle výše uvedeného Opatření děkana.
Zajistí: student, školitel.
O převzetí přihlášky k obhajobě a všech požadovaných materiálů informuje studijní oddělení předsedu oborové rady.
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.
Oborová rada posoudí podle podkladů vyžádaných ze studijního oddělení splnění základních povinností studenta, jak je ukládá Studijní a zkušební řád BF JU. Jsou-li všechny požadavky splněny, vydá oborová rada souhlas s dalšími kroky nutnými k obhajobě disertační práce.
Zajistí: oborová rada.
Jeden výtisk disertační práce a jeden výtisk souhrnu jsou vystaveny ve Společné knihovně Akademie věd a BF JU, ostatní materiály jsou postoupeny komisi pro obhajobu.
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.
Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro státní doktorskou zkoušku, která může být na návrh oborové rady děkanem rozšířena o další členy. Členy komise mohou být pouze profesoři, docenti a vědeckou radou BF schválení odborníci. Komise má nejméně 4 členy + 3 oponenty s právem hlasovacím; z nich nejméně 5 musí být obhajobě přítomno. Je-li to možné, je předseda komise pro obhajobu týž jako předseda komise pro státní doktorskou zkoušku studenta (členové komise pro státní doktorskou zkoušku jsou i členy komise pro obhajobu, viz výše). Je žádoucí, aby se obhajoby zúčastnil alespoň jeden odborník schválený ministerstvem jako člen komisí pro státní zkoušky.
Zajistí: předseda OR.
Děkan jmenuje další členy komise k obhajobě disertační práce (jsou-li navrženi). Na návrh oborové rady jmenuje dále děkan 3 oponenty disertační práce a opět na návrh oborové rady ve spolupráci s komisí pro obhajobu stanoví děkan místo a čas konání obhajoby. Jeden z oponentů může být zaměstnancem JU. Oponentský posudek musí obsahovat vyjádření, zda oponent práci doporučuje či nedoporučuje k přijetí při obhajobě.
Zajistí: předseda OR, děkan, proděkan.
Obhajoba musí proběhnout do 3 měsíců od odevzdání disertační práce a všech požadovaných dokladů, splňuje-li student požadavky Studijního a zkušebního řádu BF JU (viz článek 31).
Zajistí: děkan, proděkan, studijní oddělení.
Obhajobu disertační práce administrativně zajišťuje studijní oddělení (evidence přihlášky a všech požadovaných dokladů, rozeslání jmenovacích dopisů, pozvání školitele, školitele-specialisty a fakultního garanta, rozeslání práce, souhrnu a životopisu oponentům a další administrativní úkony podle dispozic předsedy komise pro obhajobu). Organizačně a technicky (místnost a ostatní náležitosti) zajišťuje obhajobu katedra podle příslušnosti oborové rady, a to ve spolupráci s oborovou radou a komisí pro obhajobu.
Zajistí: studijní oddělení, vedoucí katedry, předseda oborové rady, předseda komise.
Studijní oddělení dále zajistí (i) rozeslání souhrnů s oznámením data obhajoby na přírodovědecké fakulty a vybrané ústavy AV ČR, (ii) informovanost akademické obce JU nejpozději týden před obhajobou oznámením o místu a době konání obhajoby, a (iii) předání oponentských posudků uchazeči a předsedovi komise nejpozději 6 dnů před obhajobou a rozeslání souhrnů a posudků členům komise. Při nedodržení 6-denní lhůty má student právo od obhajoby odstoupit, o svém rozhodnutí však musí informovat předsedu komise nejpozději 48 hodin před plánovaným začátkem obhajoby.
Zajistí: studijní oddělení, předseda komise pro obhajobu.
Obhajobu disertační práce řídí předseda komise pro obhajobu. Obhajoba je veřejná. Školitel nebo předseda komise představí kandidáta, který pak během maximálně 30 minut shrne výsledky své disertační práce. K disertační práci se vyjádří školitel a všichni oponenti; na jejich připomínky může kandidát odpovědět jednotlivě nebo souhrnně. Nejsou-li oponenti obhajobě přítomni (osobní přítomnost oponentů je žádoucí a předpokládá se zejména při záporném stanovisku oponenta), přečte oponentský posudek předseda komise nebo jím pověřený člen komise. Pokud došla písemná vyjádření od dalších osob, přednese je předseda komise. Poté proběhne diskuse. Následuje uzavřené jednání komise, kterého se s hlasovacím právem účastní též oponenti. Bez hlasovacího práva se uzavřeného jednání komise může zúčastnit i školitel, školitel specialista a fakultní garant studenta. O úspěšnosti obhajoby se rozhoduje tajným hlasováním, nezbytná je účast alespoň pěti členů s hlasovacím právem a platí prostá většina hlasů. V případě rovnosti hlasů se hlasování opakuje a předseda komise má dva hlasy. Obhajoba disertace se hodnotí známkou "vyhověl(a)" nebo "nevyhověl(a)".
Zajistí: předseda komise pro obhajobu.
Veškerou dokumentaci, zejména řádně vyplněný a všemi přítomnými členy komise podepsaný protokol o průběhu a výsledku obhajoby disertační práce, předá předseda komise pro obhajobu na studijní oddělení.
Zajistí: předseda komise pro obhajobu.
V případě, že práce obhájena není, je možné obhajobu nejpozději do půl roku jednou opakovat po přepracování práce podle připomínek oponentů. Při opakované obhajobě musí být změněni nejméně dva členové komise a nejméně jeden oponent. Jinak se postupuje jako při první obhajobě.
Do jednoho měsíce po řádném a úspěšném ukončení studia doktorského studijního programu obdrží student diplom potvrzující udělení titulu "doktor" (Ph.D.). Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška nebo její poslední část (obhajoba disertační práce).
Zajistí: studijní oddělení, proděkan.

V Českých Budějovicích dne 7.7.2004

Prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., v.r.

, 18. 7. 2007

Osoba zodpovědná za obsah:
Prof. Václav Hypša

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA